Pokud nepocházíme z opice, pak ústecký orangutan Ňuňák (děsné jméno, ale o mrtvých jen dobře), to svým utracením potvrzuje. Přes svou neuvěřitelnou lidskost patří ke zvířatům.
Privilegium řízeně umřít, člověku dosud naštěstí po právu nenáleží, neboť ti, co by rádi zavedli eutanázii u lidí, si ve své chamtivosti na tomto nebohém zvířeti nemají co vzít.
Tzv. lidská práva totiž paradoxně nutí člověka umírat na podobné nemoci pěkně až do konce. To mi připadá spravedlivé. Když už jsme u toho Ústí nad Labem, rozšířilo se v něm, po Brnu druhé, ohnisko žloutenky. Důvody jsou asi prostší, ale dalo by se spekulovat o podobnosti typu „zvýšené procento studujících sluníčkářů, vstřícných multikulturnímu obohacení“ a podobně.
Pravdou je, že trolejbusová linka 57 mezi dvěma okrajovými enklávami na západě a východě města je v podezření, že je šiřitelem nákazy a bude konečně řádně a pravidelně dezinfikována. Ony enklávy jsou plné obyvatel „sociálně slabých“, což je eufemismus, za kterým se většinou skrývá obyvatelstvo, o kterém se hovoří opatrně a nesmí se počítat, natož eliminovat.
Volná asociace pak upřela mou pozornost ke Zlínskému kraji, ohnisku nákazy africkým morem. Jak ironické v souvislosti s migrační vlnou. Někteří divočáci prý získali proti moru rezistenci, a tato choroba není na člověka přenositelná. Místo aby této rezistenci dovolili rozšířit ji na celou populaci divokých prasat a nechali přírodu, ať si selekci provede sama, pokoušejí se vybít 100% všech tamních kusů. Naše pokřivené uvažování na divočáky stále hledí jen jako na maso.
V podstatě se tu jedná o genocidu vůči jednomu živočišnému druhu a to je v pořádku? Pěkně pokrytecké, když jinde, u lidí, tuto hrozbu nevidíme a dobrovolně děláme to, co jsem navrhl u prasat. A jsme zase u lidských práv. Jsem proto, aby se lidská práva týkala všech živých tvorů.:) Pak by se ukázala jejich nesmyslnost.
Můžeme se jen radovat, že k nám ještě z USA nepřiplula vlna harassmentu a toho co ještě nemá jméno, neboli „nařčení z machistického obtěžování žen proti jejich vůli“ Že bude militantní feminismus hrobem civilizace, je sice žádáno a očekáváno, jen jsme dosud netušili, jak to udělat pomocí ostrakizace úsluh ženám, při dávání přednosti, coby šovinistické urážky. Už je to jasné.
Že to bude skrze likvidaci významných a prachatých mužů, by ještě před měsícem nikoho nenapadlo. Dokud se kosilo v církevních kruzích za pedofilii, nechávalo to všechny v klidu. Nyní už se to děje v politických a uměleckých kruzích. Ať to před těmi 20 ti -15 ti lety bylo jakkoliv, začínám zpytovat svědomí, zda jsem nějaké, dnes již babičce, nevědomky nesáhl na koleno bez jejího souhlasu.
Naštěstí nejsem tak bohatý a významný, aby to stálo za žalobu. Přesto se mi zdá o davu frustrovaných žen, jak v lesích pronásledují vystrašené a plaché muže, úzkostlivě se vyhýbající všem savcům ženského pohlaví.
A jsme u konce civilizace, založené na výměně zboží, neoprávněně přivlastňovaných hodnot, adorující úspěch i za cenu prodeje těla a čehokoliv co se dá zpeněžit. Třeba zase dostaneme společnost do stavu, kde někoho utratit bude milosrdný čin. Když ne pro odsouzence, tak alespoň pro druhé.
