Proč stát vyplácí důchody

Minulý týden jsme v Senátě projednávali novelu zákona o důchodovém pojištění. Tento zákon je z roku 1995 a od té doby byl měněn 90x. Změna, kterou Senát minulý týden schválil, byla 91. změna. Takhle vypadá jistota a stabilita? 

Změny podmínek pro důchody 3x ročně?

Vyčítáme mladým, že málo myslí na zadní kolečka. Ale než dospějí do důchodového věku, změní se jim podmínky pro důchod stokrát! Přitom ani jedna ze změn nemíří k podstatě. Stát není finanční ústav. Je to veřejná instituce, která má pečovat o veřejné statky. Co je u důchodů veřejným statkem? Péče o ty, kdo se během života nezajistili na stáří. Stát vyplácí důchody proto, aby lidé mohli klidně dožít a aby neumírali bez pomoci na ulici. Stát není pojišťovna ani spořitelna, kam si bohatí ukládají volné peníze, aby z nich žili ve stáří. Od toho máme soukromý finanční sektor.
Namítnete, že má platit zásluhovost: čím vyšší příjem, tím vyšší důchod. Proč, když to neplatí jinde? Má snad ten, kdo platil vyšší daně, nárok na lepší dálnici nebo víc policistů před svým domem? Dostane při transplantaci lepší srdce nebo ledvinu? A ten nejbohatší čtyři ledviny?

Měli bychom se bavit i o horní hranici důchodu, tedy o zrušení důchody nadprůměrných. Důchodový systém má fungovat jako záchranná sociální síť, ne jako přilepšení těm, co už tak mají dost. Opravdu je třeba, aby bohatí lidé pobírali vysoký důchod? Lidé, kteří mají milionové majetky, příjmy z literární činnosti, z tantiém, z výnosů majetku, lidé s velkými úsporami – ti přece nepotřebují důchody vůbec, natož pak důchody vysoké. Pro vrstvu nejbohatších přece důchodový systém vytvořen nebyl.

Ukážu vám jednu paralelu. Podobná debata se dříve vedla o výživném na nezletilé dítě. Teoreticky výživné horní hranici nemá, alespoň zákon ji nestanoví. Ale prakticky ji v roce 2015 omezil Ústavní soud. Řekl tehdy ve svém nálezu, že dítě - člověk ve věku do 18 let – má jistý soubor potřeb, které je třeba uspokojit, aby nestrádalo. Dítě bohatých rodičů má právo podílet se na jejich životní úrovni, a tedy dostávat výživné vyšší. Patrně bude bydlet ve větším pokoji, jíst více ovoce, nosit kvalitnější oblečení a navštěvovat dražší kroužky. Ale dávno je pryč doba, kdy golfista Čejka platil na děti statisícové výživné. Dnes soudy stanovují i velmi bohatým rodičům výživné na dítě ve výši 20.000 korun. Co kdybychom se tím inspirovali?

A konečně - čím je návrh odůvodněn? Čtu přímo z důvodové zprávy: Úpravy mají v delším časovém horizontu potenciál dosáhnout významnější úspory výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění.

Takže aby stát ušetřil, sebere peníze chudším důchodcům?

Stát má primárně šetřit u sebe. Má škrtat zbytečné agendy a rušit úřady a instituce, které nejsou pro jeho činnost nezbytně potřeba. Stát se však chová přesně naopak, jak jsme si přečetli ve výroční zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu za loňský rok. Stát požaduje od občanů více peněz, které pak rozháže na blbosti a zbytečnosti.

Systém je neudržitelný a neufinancovatelný. Pětina obyvatel Česka jsou důchodci, další pětina jsou děti, studenti a nemohoucí. Jen 3/5 obyvatel pracuje a toto číslo klesá. Současně stárneme, tedy pobíráme důchod déle. A státu chybí peníze a rezervy, máme největší zadlužení v historii země. Drobné parametrické změny, jako je ta z minulého týdne, nic z toho nevyřeší.

Psáno pro Deník

Potřebujeme základní koncepční změnu. Potřebujeme změnu, která vydrží desetiletí, a ne se hádat o procenta a o měsíce.