Všichni už znají příběh nešťastné ženy ze Znojma, nafilmované, při souloži. Žena je náhodou učitelka střední školy a výše zmíněný film, byl rozšířen mezi žáky školy a vyvěšen na internetu. Rád bych nám položil několik otázek a na některé z nich odpovím. Na ty ostatní budou muset odpovědět ti, kterých se to týká. Podotýkám, že samotný film jsem neviděl, učitelku znám ze sdělovacích prostředků. Nehodlám nikoho soudit. Rád bych, abyste pro tuto chvíli zapomněli, že nějaký Izrael existuje, není zde souvislost s tím, co píši, přesto že použiji příměry. Většinu právních souvislostí směřujte na západní Evropu a USA.
1. Kdo byli účastníci výše zmíněné silvestrovské oslavy?
2. Přestoupila výše zmíněná žena zákon?
3. Kdo zaznamenal a kdo rozšířil výše zmíněný film?
4. Je žena spíše obětí? Pokud ano, čí?
5. Má člověk právo si ve svém volnu dělat, co chce?
6. Jsou širší společenské souvislosti?
Před jakýmkoli odsouzením kohokoli a to i morálním, je třeba vědět, zdali se člověk vůbec provinil. Pokud ano, je třeba znát přesně čím a je třeba zvážit nakolik je provinilec obětí (škála obou od 0 do 100%). Nepřísluší nám vyšetřovat, obviňovat a soudit, od toho jsou v normálně fungujících zemích příslušné orgány.
1. Je velmi důležité znát, kdo se zúčastnil, zdali tam byly osoby mladší osmnácti let, včetně muže na filmu, je možné, že by se mohlo jednat o přestupek. To říkám s největší opatrností, protože osobně neznám zákon, zakazující soulož s osobami mladšími osmnácti let, které nejsou pod zákonem. Z pohledu mnohých, je to možná nemorální, ale ne nezákonné. Věc by se přenesla do filozofické roviny, do které v Česku patří také ředitel souložící s o třicet let mladší sekretářkou. Což je věc, která může být, za jistých okolností brána v mnohých západních zemích jako znásilnění, nebo harassment!
Pokud tam byli studenti paní učitelky, potom by se skutečně mohlo jednat jak o ohrožování mravní výchovy mládeže, tak o pohlavní zneužití, které může být znovu v některých zemích, za jistých okolností posunuto do roviny znásilnění. Záleží na okolnostech. Pokud by byl muž student, který by u soudu prohlásil, že ho paní učitelka vydírala, umím si představit, že by mohla být souzena podle článku za znásilnění (podle mých znalostí ne v Česku, ale nejsem právník).
2. Ten kdo rozšířil film, rozšířil jej podle televize NOVA přes výslovné přání ženy, aby se tak nestalo. To znamená, že porušil jedno ze základních práv občana. Právo na ochranu osobnosti. Zde nezáleží na tom, zdali se žena provinila. Film byl rozšířen proti jejímu výslovnému přání a v Česku by měl být zákon, který toto upravuje jak v občanské, tak v trestní rovině. Já jako liberálně smýšlející člověk se nemohu smířit s tím, že kdokoli, může porušovat mé právo na soukromí, ve kterém si v mezích zákona mohu dělat, co chci, a vyvěsit to na internet anebo to ukázat někomu jinému. To je mimochodem částečně problém i Izraele. Já osobně se v tomto případě přimlouvám za vysoké tresty a uměl bych si představit, že provinilec si půjde sednout na pět až deset let do vězení a zaplatí milionové odškodnění. Přesto nic nenahradí zničený život a zničenou kariéru. Já osobně jsem byl svědkem lidí, kteří si kvůli hloupým pomluvám, takového to druhu, vzali život. Později se ukázalo, že byli, neviní, ale život jim už nikdo nevrátí, a jejím blízkým zničenou rodinu také ne. Trest musí být tvrdý a odstrašující.
Umím si představit, aplikaci tohoto trestu na sdělovací prostředky. Tam je samozřejmě problematika složitější, protože lidé mají právo na svobodné informace. Myslím, že ustanovení fungující v zahraničí, které kombinuje tento zákon se zákazem zveřejnění osobních údajů do doby obvinění policií, nebo časovým omezením by bylo možné. Myslím, že odsouzení jednoho redaktora na 7,5 roku a sto milionové odškodnění pro poškozenou (v tomto případě televizí NOVA) by velmi rychle vyléčily novináře z porušování osobních práv občanů Česka. Nastavila by nové standardy a nakonec by přispěla k vyšší objektivnosti sdělovacích prostředků i jejich úrovni více, než jakýkoli tiskový zákon. Zákon samozřejmě neexistuje, takže redaktor, je právně nepostižitelný, ale morálně ho tímto odsuzuji a doporučuji mu, aby se hluboce styděl, jestli to samozřejmě umí.
3. Pokud se žena provinila, je to věcí orgánů v trestním řízení a ne krajského hejtmana a to při vši úctě k jeho právnickému vzdělání. Pokud bude podáno obvinění, je to něco jiného. Přesto není vůbec žádná souvislost s poškozením ženy zveřejněním zmíněného filmu. Měl li zveřejňovatel dobré úmysly, jak na věc upozornit, měl věc sdělit a film předat policii. VELKÁ TLUSTÁ TEČKA.
Vezměme si příklad, a aby mě nikdo neobviňoval z diskriminace, budeme mluvit jak o panu Paroubkovi, tak o panu Topolánkovi. Řekněme, že by je v době, kdy nežili se současnými partnerkami, někdo tajně nafilmoval a proti jejich přání film vyvěsil na internetu. Také by pan hejtman Hašek požadoval odstoupení panů Paroubka a Toplánka? Pana Topolánka možná, pana Paroubka asi ne, že?
Podepíši vám a dám vám na to své razítko a vsadím se, že nový zákon by tu byl s raketovou rychlostí a hlasovalo by pro něj 200 poslanců, všichni senátoři a panu prezidentovi by se zavařilo pero, jak rychle by to podepsal.
Zákon musí platit pro všechny a všichni jsou si před ním rovni i hejtman i poslanec i učitelka ze Znojma. Není potřeba svazovat ruce novinářům, ale podle amerického vzoru chránit práva občanů jak na svobodné informace, tak na ochranu osobnosti. Je třeba dát občanům možnost se bránit.
