Vraťme se k pojišťovnám.
Kromě základního a už tradičního druhu pojišťoven, založených na profesním,
nevýdělečném vlastníkovi, což je v Česku tradice, která pochází
z prohnilé Habsburské monarchie a v Izraeli ji používala od roku 1914
do roku 1995 všeobecná zdravotní pokladna, patřící odborovému svazu.
Poštovna se dnes nazývá honosně „Všeobecná zdravotní služba“. Pojišťoven bylo více a každá někomu patřila a ten Někdo rozhodoval kolik vybrat a jak s penězi naložit.
Výsledky byly tyto:
1. Pojišťovny odmítaly staré a nemocné pojištěnce, aby snížily náklady.
2. Pojišťovny byly nákladnější, protože jejich administrace a přerozdělení vlastníkovi spolykaly značnou část vybraných peněz.
3. Až uvidíte pana dr. Julínka tak mu vysvětlete, proč nemohla pojišťovna pana Chrenka přežít. Už to vyzkoušeli jinde, čistě ekonomicky. Ale Cimrmanovští Češi si musí znovu ověřit že:
„Tudy cesta nevede“!
Zdravotní systém prošel v roce 1995 nutnou změnou. Na pojišťovny se dnes vztahuje zákon o Všeobecném zdravotním pojištění. Do roku 1995 bylo v Izraeli pojištění dobrovolné a nebyl pojištěn asi 1 milion obyvatel. Od roku 1995, jsou ze zákona pojištěni všichni, na základě „Veřejného pojištění“, Zákon je solidární založený na procentu z příjmů a my bohatší platíme více než chudí. Co se dá dělat. Stát jako jinde ve světě vybírá peníze a přesměrovává platbu na pojišťovnu. Tím podobnost končí.
Pokud jste podnikatel a nezaplatil jste. Je Vám pojištění spočítáno zaplaceno a s mastnou pokutou vybráno zpětně a to i za pomoci soudního vymahače. Takže pojišťovna vždy dostane to, co potřebuje, a vy platíte, to mi věřte. Pojišťovna je povinna poskytnout služby neméně v rozsahu „Povinného zdravotního rozpočtu“ (Sal Ha Briut). Je tak rozhodováno, každý rok odborným výborem složeným z řiditelů pokladen, poslanců, a především ze špiček daných medicínských oborů. To je Glyvek, Herceptin, Plavix apod.
Pojišťovna je soukromý nevýdělečný orgán a nemá povinnost platit nic navíc, kromě zmíněného rozpočtu a standardní péče, kterou ze zákona poskytuje. (Hospitalizace, operace léky, lékaři apod.)
Zubní ošetřen, lázně, brýle apod. nejsou hrazené ze základního pojištění.
Jsou, na zdravotní soukromé připojištění, které si můžete pořídit u kterékoli pojišťovny, ne zrovna u zdravotní pokladny. Pokud si to zajistíte u Vaší zdravotní pokladny, je to jednoznačně nejvýhodnější a dostanete na to hromadnou smlouvu, která je pro tyto účely výhodnější. Když chcete pojišťovna má povinnost, vás připojistit.
Nové pojišťovací systémy jsou řešeny několika cestami, mezi ty moderní patří správní firma, starající se o chod pojišťovny a která je placena podle kvality hospodaření, anebo zdravotní systém založený na principu moderního penzijního pojištění. (Shodněme se, že současné české důchody jsou almužna a ne pense. A Česko potřebuje i důchodovou reformu, kterou většina rozvinutých zemí už prošla.)
Ve Francii je obdoba izraelského základního pojištění "Všeobecné zdravotní pokrytí" (CMU). Většina francouzských pojištěnců platí na dřevo a dostane plnění do deseti dnů asi 70% - na základní pojištění.
Vraťme se k Izraeli.
Vztah nemocnice, lékaře a nemocného je čistě obchodní:
V Izraeli také platíte na dřevo.
Buď hotově, nebo kartou, anebo musíte přinést doklad plnění pokladny. Nedávno jsem platil u nás v jedné z nemocnic, ve které pracuji 200 šekelů za ortopedické vyšetření, protože tam pracuje ortopéd, který je v tomto oboru nejlepší v Izraeli. Vzal mě bez fronty, ale zaplatit jsem musel. Dal jsem úřednici šek s odkladem na měsíc, kdyby přeci jen revizní lékař souhlasil potvrdit plnění. Zlaté oči, které to viděly.
Pokud lékař léčí v nemocnici zdarma (nebo za úplatek, to je jedno protože se vždy předpokládá, že vzal úplatek, pokud neprokáže jinak) a přišlo by se na to, hrozí lékaři nejen okamžitá výpověď, ale i vězení, jako nedávno bývalému přednostovi příjmu nemocnice Ichilov. Přišel o licenci, o práci a dostal dva roky na tvrdo. Soudce řekl, že vzal tři tisíce šekelů. Prokázali mu jen jeden případ. Není šance. U soudu je pro lékaře presumpce viny a pacient má vždy pravdu.
Z osobní zkušenosti: Pokud chcete proceduru v soukromé nemocnici a dohodnete se soukromým lékařem (nejlepším v oboru) pojišťovna Vám (JEN) na připojištění zaplatí soukromou nemocnici (ve které navíc pracujete jako odborný smluvní lékař) a smluvního lékaře pojišťovny, rozdíl v ceně lékaře, kterého si vyberete, musíte doplatit buď hotově, nebo ze soukromého pojištění. Zde záleží na dohodě mezi vámi. Pokud je to kamarád, řekne „na oplátku“ a příště ho vy budete léčit zdarma a vy dostanete tu nižší sazbu.
Odbornému lékaři (musí být profesor, docent, nebo přednosta oodělení), se soukromou smlovou s pojištovnou platíte jeho plnou cenu (700-5000 šekelů) a pojišťovna Vám vrátí 70% z jeho ceny kterou má dohodnutou. Pokud vzal 5000 NIS, a má dohodu na 1000 NIS, dostanete 700 NIS. Zbytek si musíte dohodnout se soukromým připojištěním. Máte na to nárok jednou za tři mšsíce.
V nemocnicích v Izraeli se platí hotově. TEČKA.
Na pohotovosti se platí jen osmdesát šekelů v nemocnici jen za vyšetření přes šest set.
Pojišťovna plní smlouvu jen v těchto případech:
Jste hospitalizován. Jste onkologicky, nebo jinak nevyléčitelně nemocný (dialýza, transplantace). Úraz přivezený záchrankou (ne vlastními silami), pokud se jedná o dopravní nebo jinou nehodu, je třeba doklad z policie nebo standardní pojišťovny o nehodě. Máte žádanku od lékaře, v noci z pohotovosti. Jdete rodit.
Je zákon, že akutní případy se nejprve léčí a potom se vybírají peníze. Nikdo Vás neodmítne, když podepíšete vy nebo rodina, ale pak Vám pošlou exekutora.
Mám pacienta araba, je těžký sociální případ a invalidní důchodce, cukrovka, srdce, ledviny… znáte to. Šel na příjem na vlastní triko a nějak mi to „zapomněl“ říci a také ho poslali domů a nehospitalizovali. Dostal obstavení účtu a exekuci na 5 tisíc. A teď to řešte. Teď nemají na jídlo.
Lékaři jsou soukromníci, nebo zaměstnanci pojišťoven. Zaměstnanci pracují na středisku a není o to zájem. Je to pro mladé a začínající.
Lékař pracuje soukromě, bere X peněz a smlouva s pojišťovnou je vždy méně výhodná. Jenže pojišťovna Vám slíbí množství, takže nakonec beru víc, než kolik beru od jednotlivce.
Lékař pracuje pomocí internetu na centrálním počítači pojišťovny, bere peníze, jen když protáhl kartu. Pacient ví, že mi platí, ale také ví, že to zatáhne pojišťovna a karta je doklad. Takto pacient platí bezhotovostně. Jinak by mi platil na dřevo pětkrát tolik, dostal by účtenku, a ať si to vyřídí s pojišťovnou sám. Jako u případu popsaného výše. Mám i takové pacienty. Já jsem kapitalista, a jestli někde někdo platí nějaký poplatek, zajímá moji babičku, která je už dvacet let mrtvá. Já dostanu zaplaceno podle pro mě výhodné smlouvy, zcela určité netrpím, platím daně a spoluúčast je věc dohody pojišťovny s pojištěncem. Jsou pojišťovny, které poplatek mají. Jiné ne, ale to se mě netýká.
Zkrátka pacient platí na dřevo a pojišťovna mu:
Vím, že mnohé je ta poslední věta pokušením, tak to vydržte.
Pokračování v příštím článku, kde si vysvětlíme postavení lékaře, nemocnic a jak se jí v Beilinsonu. A také co je pravicové zdravotnictví.
