Moje vzpomínky na obě mé babičky o letních prázdninách se týkají vaření marmelád. Nás děti vyštvaly do lesů na maliny, borůvky a ostružiny a když jsme toho přinesly kýble, tak babičky měly (obě dvě) na čištění plodů takové dlouhatánské prkno s rantlem po délce po obou stranách (vypadalo jako šupna, kterou se do mlýna sypala mouka), široké asi 40 cm, to opřely o zeď a odshora pomalu sypaly po nakloněném prknu pomaličku borůvky. Na to prkno se nalepila většina lístků, které na borůvkách ulpěly. Dole pak babička dopřebírala těch pár lístečků, které doputovaly až dolů. Tím bylo ovoce čisté. Pak ho nasypaly do kovové vaničky s vodou, propraly a cedníkem vylovily do velikých kastrolů, kam se daly vařit s cukrem a možná i troškou kyseliny citronové. No a na starých kachlákách se to pak pomalu žblochtalo zbytek dne až do večera na méně prudce ohřívaných tálech. Babi občas promíchaly vařečkou, ale hlavně chodily s velkou pěnovkou (placatá díratá sběračka) a sbíraly pěnu. Ta se vyhazovala. Zredukovalo se to pak do táhlého rozvaru, ten pak nějak cedily, už nevím skrz jaký cedník, čistý produkt bez pěny a zbytků ovoce (ty dostávaly slepice, někdy to zkvasilo a pak se nám potácely po dvorku k veselí nás děcek) pak pečlivě plnily do sklenic, víčkovaly a daly ještě asi i s pektinem do vodní lázně zavařit tak asi na 20 minut. Pak se to postavilo vzhůru nohama, když to bylo uzavřené kovovými víčky (u skleněných ne) prý aby se "chytily". A nechaly vystydnout. Pak nastoupili dědečkové s vinětami a krasopisně napsanými informacemi oč jde a z jakého roku sklizeno. Byly to poetické prázdniny, jako v Postřižinách. :))))) Zdravím Dani, ty časy se možná ještě někdy vrátí. Až dostatečně zchudneme.

Děkuju za krásnou vzpomínku, Dani. Tipla bych si, že pokud babičky přidávaly něco do sklenice, kterou nakonec zavařovaly ve vodní lázni, tak to byla askorbová kyselina. Ta se v receptech dává na konec. Pektin se uvolnil už tím dlouhým vařením v cukru, ten je součástí tvrdých částí ovoce.

Jablka ho mají třeba v ohryzku - proto se dá z ohryzků uvařit vlastní pektin, které se pak použije u jiného ovoce (a nemusí se kupovat a shánět).

Pevně doufám, že nebudeme tyhle znalosti potřebovat - ale něco mi říká, že je velice dobré to znát, pro případ, že se svět kolem nás zblázní ještě víc, než je to teď.

Přeju vám krásný den, Dani - a nám všem, aby politici dostali rozum. Mějte se moc hezky!!!!! A ještě jednou moc díky za vyprávění.

Otázka na tělo: Jak velká je Vaše zahrada a sad? Máte králíky, slepice, kachny a alespoň dva čuníky?

Nemám vůbec nic z toho, bohužel. Uvažuju o nákupu hotového a naporcovaného čuníka. Když jsem kdysi tohle všechno měli, nedávala jsem jako dítě bohužel pozor, co dospělí s potravinami provádějí.

Krásný den, Tomáši, ať se vám daří.

Tipovala jsem jako rizikové kompoty... Marmelády spíš ne, tam se (mimo experimenty se snížením obsahu cukru) dá čekat biologicky suché prostředí.

Paradoxně oboje je chráněné vysokou kyselostí prostředí. Ovocné a částečně také rajčatové výrobky nemají problémy.

Krásný den, Kláro, ať se hezky vydaří.

Trochu v tom ale tápu - ten typ bakterie E, který má rád cukry, se zřejmě netýká zpracování ryb, ale spíše ovocných zavařenin?

Chápu to tak, že se to týká takových potravin, které se nezpracovávají při vyšší teplotě - takže uzená ryba je pro ně ideální. Pod pojmem cukr se asi nemyslí jen náš stolní, ale cokoliv z té chemické rodiny cukrů.

Ovocné věci jsou chráněné jak proti typu E (teplota je dostatečně vysoká) tak proti typu A (dostatečně kyselé prostředí).

Krásný den, ať se vám daří, Milane.

Dano, děkuji za varování a přeji celé Tvé rodině hezký den!

Děkuju a také krásný den, Horste, ať se daří.