Ta kyselina sírová - jde z toho strach, v množství, které tvoří obal celé planety. Neumím si to představit, jak tam cokoliv vyslat, aby odolalo. Jinak dík Dani a přeji hezký víkend.

Vidim to nasledovne, relativne jednoducho : CO2 z Venuse prestahovat na Mars,

Mars sa otepli a Venusa ochladi, na Marse hadam nejaka voda existuje a po otepleni Marsu bude v kvapalnom skupenstve. Cize Mars bude vhodny pre zivot.

Cast vody zo Zeme prestahovat na Venusu, ta bude po ochladeni schopna drzat vodu v kvapalnom skupenstve pri povrchu, cize dalsia planeta vhodna pre zivot.

Oxidy siry a kyseliny z toho - hadam sa na Venusi nieco na neutralizaciu najde.

A budeme mat 3 planety.

Mesiac stoji za figu, to je dobre tak na golf, alebo beach volejball. Male a zaprasene.Phobos a Deimos ani na golf. Z manipulaciou z Mesiacom / hmotnost, presun / by som sa vela nehral, mozu sa narusit pomery na Zemi...

A Jupiter by sa mohol pouzit ako skladka odpadu, tam sa toho zmesti relativne dost, aj kompletne na ten brajgel, medzi Marsom a Jupiterom. Pri troske snahy by sa Jupiter mohol zahustit na tolko, ze budeme mat po Slnku druhu lampu a pripadne ohrievac.

Pekny den.

Takový mega skleníkový efekt.

Na takové planetě bychom opravdu žít nechtěli. Naštěstí nemusíme a ta naše je v příjemné vzdálenosti od Slunce. Krásný den, Kláro, mějte se moc hezky.

Existuje teorie, podle které byly výchozí podmínky v atmosférách Země i Venuše dost podobné. Obě atmosféry obsahují dodnes srovnatelné hmotnostní množství dusíku. Naproti tomu CO2 na Venuši zůstal, ale na Zemi byl působením biosféry vemi redukován. Rostliny trvale odsávají z atmosféry CO2.

Většina hmoty rostlin (cca 95%) pochází z uhlíku, který byl získám fotosyntézou z atmosférického CO2. Tato hmota samozřejmě v naší atmosféře chybí a tím se vysvětluje její mnohem menší hustota (a tlak), než panuje v atmosféře Venuše. Další nezanedbatelná část atmosférického CO2 se tlením dostala do zemské kůry a je z ní nyní součást hornin nebo ropa.

Kdyby pokles CO2 pokračoval i nadále, biosféra by zanedlouho zanikla (z původních 95% CO2 dnes zbývá již jen 0,04%). Snad proto příroda vytvořila náš lidský druh s úkolem vrátit aspoň část CO2 zpět do atmosféry.

Ona to příroda vymyslela i bez nás. Puffrem je obrovský oceán, ve kterém je uloženo nepředstavitelné množství CO2 a ukládá se do něj dál - jen na základě navýšení nebo snížení teploty vody. To jsou fyzikální zákony, na které nemáme vliv. Před nedávnem jsem měla několik blogů o tom, jak funguje koloběh CO2 v přírodě. Tam jsou i přesnější údaje o tom, kolik uhlíku se kde nachází.

Krásný den, Michale, ať se vydaří.

Super článek děkuji

Jsem ráda, že se líbilo, mějte krásný den, Jitko.

Trochu vodních par podle analýz v atmosféře Venuše je. Mimochodem 100 atmosfér a 500°C jsou zhruba parametry páry roztáčející větší parní turbíny.

Zajímavé srovnání s turbínou.

Oni teď objevili vodu i na té ďábelské planetě, kterou pozoroval JamesWebb. I když tam ta molekula asi už nemá s naší představou o vodě moc společného, při teplotě kolem 1000 stupňů.

Krásný den, Michale, ať se vám vydaří.

Je ale sympatické, že je tam všeho dost. Atmosféry, materiálu (uhlík pro uhlíková vlákna), energie, atd.

Krásný den, Petře, ať se daří.

Dano, děkuji a přeji příjemnou TEMPERATURU!

Děkuju. Přeju krásný den, Horste, zatím to na venušovité teploty nevypadá.