Dano a děkuji!

Rockwellova stupnice se dost používá u hodnocení ostří nožů, zejména těch ručně kovaných z Japonska. Co je nad 60 je už opravdu nářez.

A jsme zase u kuchyně, jak si (dole v diskuzi) přál pan Tomáš.

Musím se přiznat, že bych se takového ručně kovaného nože asi bála. Mám sadu takových čínských celokovových (nůž i násada je z jednoho kusu) už roky. To tehdy udělal LIDL opravdu chybu, dal na trh nože, kterým neupadne násada, takže si člověk už nikdy nemusí kupovat nové.

Krásný den, Dani, ať se Vám hezky vydaří.

To budu v hospodě zase machrovat s vědomostmi

Jsem ráda, že se líbilo, Jaromíre, přeju Vám krásný den.

Já to věděl hned, že slitiny budou vyloučené, protože ocel by řekl každý. Tak si jenom troufnu doplnit, že Brinell se používá spíš v materiálních vědách, zatímco mineralogové zůstali u Mohse.

A kam se vám poděl Rockwell?

O tvrdosti kovů jsem asi nikdy nepřemýšlela, jen vím, že zlato je měkké...

Ta 75% slitina zlata se stříbrem a mědí odpovídá slavným 18 karátům.

Ľudská hlava

No nechtěl bych uhodit osmiový hřebíček na hlavičku.

Zkouška tvrdosti je zřejmě nejběžnějši zkouškou používanou při zkoušení kovových výrobků. Je to tkzv. nedestruktivní zkouška, výrobek se při ní nezničí.

Zkouška podle Brinella se používá u měkčích materiálů, nelze ji použít u kalených ocelových výrobků, tam se používá zkouška podle Vickerse nebo Rockwela, při které se do výrobku zatlačuje diamantové tělísko.

U většiny ocelí je dobrá korelace mezi tvrdostí a pevností. Zkouška pevnosti však vyžaduje odebrat zkušební materiál, vyrobit zkušební tělísko a to přetrhnout.

Konečně. Rocwell Vickers mi v článku chyběl. To diamantové tělísko má tvar jehlanu?

Už vím.

Přeju krásný den, mějte se hezky, Štěpáne.

dobře nás zásobuješ, Dano!

Jsem ráda, že se líbilo, Horste, přeju krásný den.