Dobrá, Dano. Škrtám Venuši ze seznamu možných dovolenkových destinací.

A díky za článek.

Děkuju za návštěvu. Jsou určitě lepší dovolenkové destinace, a blíž. Kdysi jsem se chtěla podívat na Island. Sopky tam jsou také.

Pamatuji, jak jsem jako malý kluk četl knihu Prázdniny ve hvězdách. Bylo to sice silně tendenční dílo, ale to, že tam mohli děti jezdit na elektrických koloběžkách a ty starší létat pomocí nasazovacích křídel, mě fascinovalo a probudilo mojí touhu po Vesmíru a technice. Hlavní část příběhu se totiž odehrává na Venuši, kam se děti vinou své hry dostanou v připravené automatické raketě a musí tam strávit několik let. :-)

Našla jsem ji na netu, ale není veřejně přístupná.

Z roku 1947? Ano, tehdy to ještě vypadalo, že by se na Venuši mohlo dát existovat. Z omylu lidstvo vyvedly až ruské sondy o dvacet let později.

Jednou si nepřipadám po těch 19 letech mimo tak mimo. Díky!

To mě těší. Mějte krásný večer, Kláro. Děkuju za návštěvu.

Hezké.

Děkuju.

Hezký článek, Danko, ale do oblak z kyseliny sírové by se mi fakt moc cestovat nechtělo

Zase na druhou stranu - naučit se ji odtamtud nějak finančně vhodně importovat, nemuseli bychom ji pracně vyrábět. Krásný den celé rodině, jsem si jistá, že jste všichni pravdiví (viz váš dnešní blog).

jako vždy

Děkuju za návštěvu.

Zase excelentní jako vždy. Já sice většinu zas zapomenu, no z nedávného pojednání o Merkuru něco malinko ještě vím. Ale balit holky na znalosti už nemusím, a stejně víc zabírala kytara.

Zapomínavost mám také. Děkuju za milá slova i návštěvu.

Tam se taky asi nikdy nepodívám

Kdoví... Třeba tam ještě během našeho života nějaká sonda dorazí a trošku se projede po povrchu. Pak bychom se mohli podívat alespoň na dálku.

Ano, už je to skoro napsané, ještě vložit do blogu. Fascinuje mě posloupnost, s jakou se tam sondy vydávaly. Úžasné vesmírné závody mezi USA a SSSR.

Když do pekla...tak na Venuší.

Ideální předměstí, kam se posílají smažit hříšníci.