Nejsem si úplně jistá, ale žiji v domnění, že leteckému průmyslu a vesmírným letům obecně vděčíme za hojné rozšíření možností užití kevlaru a polykarbonátů. Jsou to lehké, odolné materiály, s vlastnostmi, kdy jsou mnohdy měřitelné ocelí např. Díky Dani za zajímavé informace, to s tím zemětřesením mě nenapadlo. Hezký víkend přeji a zdravím.

Je to možné, těch věcí, které vznikly mimochodem a jako následek dalším bádáním a zkoumáním je spousta. To s tím zemětřesením mi také přišlo zajímavé, to by člověk hned neřekl, protože to zdánlivě nemá s létáním moc společného.

Díky za milá slova, vám také krásný víkend, Dani. Mějte se moc hezky.

Krásný den a děkuju.

Svého casu jsem mel jako souseda lekare.Ríkal,ze kdyz studoval,tak na prednásce se hovorilo o Betadinu.Tak ten byl také výsledkem výzkumu NASA a astronauti po pristání na mesíci se pak v karantene sprchovali práve uvedeným betadinem,který na rozdíl od peroxidu nestípe...

No vidíte, to jsem nevěděla. Člověk se naučí v diskuzi spoustu zajímavých věcí. Díky a krásný den, Vladimíre.

Dano, nevíte jak Američani umísťovali na Měsíci vlajky? Měsíc je kamenitý a na povrchu je asi 4cm prachu. Kdyby tam vyvrtali díru pro žerď, tak by dole u žerdi byla aspoň malá hromádka suti. Na autentických ne moc jasných záběrech z 20.července 1969 se zdá, že žerď s vlajkou jen píchli do země.

Zapichovali je tam. Jen mělce. A měli s tím problémy - někdy to bylo na víc pokusů. Povrch je ale trochu narušený meteority a tepelnými šoky (ve dne přes +100, v noci pod -100 °C) a je na něm vrstva prachu takže vlajku nakonec vždy nějak zapíchli. Některé už spadly - například tu první nejspíš sfoukl proud plynů při odletu z Měsíce. Jiné dodnes stojí, byť asi úplně vybělené Sluncem.

Větší problém měli astronauti tahdy, když se chtěli dostat hlouběji při umisťovaní tepelných sond. I když chlap ve skafandru vážil 150 kg, tak s ním v šestinové gravitaci vrtačka dost cvičila.

Z přínosů vesmírných výzkumů si pamatuju jen suchý zip, takže díky za rozšíření obzorů. K izotermické fólii si dovolím dvě pozemské poznámky. Ještě před pár lety byly k sehnání všechny barevné kombinace, které lze ze stříbrné a zlaté vytvořit, a děsně se řešilo správné použití té které barevné varianty. Poněkud drsně se této součásti lékárniček říká "alobal na mrtvoly".

Och. To jsem nevěděla, o tom názvu.. Fyzikálně by nemělo být rozdíl, ze které strany se to použije. Odrazivost je odrazivost. Jen by člověk měl být zabalený neprodyšně. Na to lidi nemyslí - a pak si myslí, že je jim v tom z jedné strany zima. Zatím to bylo tím, že se špatně zabalili.

Nesmí být škvíry, protože ta fólie funguje hlavně na tom, že zabraňuje odpařování a tím ztrátám tepla. Ty jsou vyšší než vyzařováním (vyzařování převládne až při několika stech stupních, a tak teplý není nikdo).

Krásný den přeju, mějte se moc hezky Kláro. Alobal na mrtvoly... to si budu pamatovat.

Pres vsechny ty prinosy se jeste dnes na diskusich objevi lide, kteri prohlasuji, ze "naco vyzkum vesmiru, jsou to vlastne vyhozene penize, ktere by mely lepsi vyuziti zde na Zemi".

Přesně. A přitom, kdybychom to brali doslova, díky tomu ten chleba levnější je. Nebo je ho víc a proto je levnější.

Díkybohu za každý dolar, euro, jen, (a co to mají Číňani za měnu?)... které jdou do výzkumu vesmíru.

Krásný den Dane, mějte se moc hezky.

Myslím, že jste opomněla to nejdůležitější - suchý zip .

Počkat - suchý zip? Nebylo to tak, že ho lidstvu darovala T ́Pol, která spolu s kolegy havarovala s vulkánskou výzkumnou lodí na Zemi ve dvacátém století? (sorry, jsem nenapravitelná trekkie).

Krásný den, díky za zájem o věc, mějte se hezky, Miroslave.

Dano, děkuji za tyto poznatky!

Já děkuju za milá slova. Krásný den do Norimberku, vám všem.

Programu Apollo údajně vděčíme i za teflon ...

Spíš jen za jeho výraznější nasazení. Vynalezen byl už před válkou a výroba prvních teflonových pánví začala souběžně s vyhlášením programu Apollo.

Teflon byl ale využit v konstrukci skafandrů a díky široké publicitě programu se stal známějším.

Děkuju a přeju krásný den.