Zajímavý článek a stejně zajímavá diskuse, děkuju!

Děkuju, váš včerejší článek je také super, plný zajímavých věcí, i vám díky a přeju hezký den, Tomáši.

Zajímavé a poučné, díky

Děkuju, jsem moc ráda, že se vám to líbilo. Přeju krásný den celé rodině.

Děkuju za návštěvu, přeju Vám moc hezký den, Jirko.

Děkuju moc za milá slova, Petře. V Gabunu mají dvě naleziště, vzdálená od sebe asi 15 -30 kilometrů. Těch patnáct uvádí moje zdroje jako celkové množství, možná je jich ale dnes už i víc, když vědí, co hledat. Odhadem jich muselo být tehdy daleko, daleko víc, rozeseté po celém světě. Dnes jsou už zase nepřístupné a klesly zpátky do zemské kůry při geologických aktivitách.

Přeju moc hezký den, ať se vede a všechno daří.

Zase mně leccos v hlavě zavířiloTřeba: Byly-li v danném čase již nějaké formy života (bakterie?), zda mohly mít tyto děje nějaký vliv. Např. na jejich mutace, potažmo až vznik a tím i na další vývoj života na zemi

Jako ždycky, zajímavý a hlavně poučný článek. Díky za něj. Já jsem jinak příznivec jaderné energie, ale musím přiznat, že druhý hlavní argument protivníků - problém s úschovou radioaktivního odpadu mi působí jisté pochybnosti. Doufejme, že uložení opravdu nebude tak rizikové, jak to odpůrci JE prezentují, protože lidstvo se bez jaderné energie nějakou dobu neobejde - dokud se nepodaří vyřešit jadernou fúzi. Problém je, jestli se to vůbec někdy podaří. Začátkem 60 let min. století jsem četl pojednání, o tom, že fúze bude vyřešena a dána do provozu během padesáti let. Od té doby 55 let uteklo jak voda a k uskutečnění fůze se zatím podařilo udělat jenom malý krůček , a to ještě je otázka, zdali se vůbec o nějaký krůček jedná. Dano, možná námět pro nějaký z Vašich budoucích blogů

Jaderný odpad je opravdu závažná námitka proti jaderné energetice. Těžko se odhaduje, co se s ním stane za rok, za sto let to zodpovědně neřekne nikdo. Nemyslím zabezpečení proti stárnutí úložiště, ale zabezpečení proti magorům. Cesta z toho vede přes jaderné elektrárny nové generace, které by využívaly vyhořelé palivo, které je stále nadupané energií.

O jaderné fúzi se skutečně říkalo, že kdykoli se zeptáme, budeme ji mít v horizontu dvaceti let. Teď už by to mohla být pravda. První energetické zařízení s výkonem 500 MW již začali stavět na území Francie. Je to obří tokamak ITER, který by měl udržet kontinuální fúzi po libovolně dlouhou dobu. Do sítě energii dodávat nebude, dvacet let bude jen ve zkušebním provozu.

Před rokem jsem se byl na stavbu podívat a od té doby jsem naplněn skepsí. Vůbec se nebojím o princip, ten byl již odzkoušen na tolika menších zařízeních, modely také ukazují, že by mělo všechno klapnout. Jímá mne hrůza z té byrokracie která září již ze staveniště. Na podrobnosti tu není prostor, tak to napíši trochu zjednodušeně. Je to obří penězovod financovaný asi deseti zeměmi, nikdo neví přesně, kolik to doteď stálo, kolik to ještě bude stát. Jenom se odhaduje, že dosavadní pozemní práce vyšly dráž než mezinárodní orbitální stanice ISS (to byl zatím nejdražší vědecký projekt). Zkušební provoz měl původně začít již loni, ve skutečnosti ještě nestály ani budovy. Ovšem kromě jediné a ta byla docela pěkná, dobře bych se v ní cítil. A hlavně byla veliká - kanceláře úředníků. Podle parkoviště nacpaného osobními vozy bylo vidět, že ti už jedou na plné obrátky. Dělníky jsem skoro neviděl.

Vysvětlili nám, proč to tak MUSÍ být, nakonec to znělo logicky. Přesto se nemohu ubránit pocitu, že to někdo vzal za špatný konec a bojím se o osud toho všeho.

Díky, jak vidím, s pochybností o naprosto bezpečném uložení jaderného dopadu nejdem sám. Děkuji za pasáž o TOKAMAK-u, o tom na území Francie jsem nevěděl, tak se po tom podívám. Já jenom vím, že se sice fúzi podařilo už "zažehnout" , ale zatím jenom krátce a získaná energie byla jenom zlomek toho, co se do toho zažehnutí muselo dát, takže zatím moc ztrátové

Čiperko Dano, máš energii jako kdejaká elektrárna. Ať Ti to vydrží