Děkuju a přeju krásný den.

>56 Fe + 141n → 197 Au + 53β - + 1109 MeV

to asi nebude moc pravděpodobné.

myslím, že vice zlata vznikne až následně - rozpadem těžších nestabilních prvků (ze shora). a ze "spoda" to bude spíš fúze lehčích jader. ale je to jen pocit...

Doporučuji povídku "Paštika z husích jater" od Isaaca Assimova. Tam popisuje trochu jinou přeměnu v útrobách husy, která snáší zlatá vejce.

To by bylo zajímavé. Možná bychom pak platili hlínou.

Ještě několik nápadů k článku:

1. Což takhle mít namísto zlaté planety planetu pozlacenou? Pokud dobře počítám, tak zlatem, které prozatím lidstvo vytěžilo, by se dal potáhnout povrch ČR zhruba mikrometrovou vrstvou. Kdyby nějaká civilizace přeorala povrch nějakého kosmického tělesa, které by mělo složení podobné zemské kůře, do hloubky 1km, mohla by potáhnou to těleso výše zmíněnou mikrometrovou fólií.

2. nemohl by existovat nějaký přírodní proces, který by zlato (nebo jiný prvek) koncentroval na jedno místo? Představme si třeba vhodnou kombinaci stabilního magnetického pole, zdroje mezihvězdného odpadu ze supernov a protoplanety, na kterou by dopadal proud atomových jader separovaný okolním prostorem na principu hmotnostního spektrometru.

3. Takových separašních procesů lze asi vymyslet i víc. Koneckonců : jak vlastně vznikly zlaté žíly?

Planeta potažená zlatem je zajímavá myšlenka. Nebo asteroid. To by byla ta věc s vesmírnou pastičkou na myši.

Ten třetí bod - tam to mají myslím geologové jasné - ve velké hloubce, tlaku a teplotě se tyhle kovy rozpouštějí (ve vodě?) a pak kondenzují v nějaké škvíře.

Zajímavé Dani, nechci vidět, kdyby něco takového bylo možné námi na Zemi využít, co by to udělalo s lidmi... Asi by už nešlo jen o inflaci. Zdravím

Opět jsem se něco nového dozvěděl. Vaše články jsou velmi zajímavé. :)

Jste moc hodný, děkuju za milá slova, mějte krásný den, Jaroslave.

To by byla velká náhoda, kdyby se sešlo tolik zlata na jednom místě...

Ony ty exploze supernov jsou právě dost drastické - takže se celý ten materiál musí nutně rozptýlit do velkého prostoru. Navíc nevzniká jen samotné zlato, i všechny ostatní prvky... Asi si nemůžeme dělat moc velké naděje, že někde něco takové existuje. Leda ... by tam byla nějaká civilizace, co si z toho udělala hobby, házet zlato do svého Slunce. Aby byla na první pohled vidět z velké dálky (díky patřičné absorpci). Ale zase něco jako když dáváme do pastičky na myši sýr....

Krásný den, Kláro, mějte se velice krásně.

To celé zní jak inspirované Verneovkou "Honba za meteorem"

Kupodivu není, ono se poslední dobou docela spekuluje, že by se na asteroidech dalo ledaccos vytěžit. Ale taková představa, že člověku spadne k nohám kus zlata, je určitě už hodně stará. Mějte krásný den, Miroslave, a díky za návštěvu a zájem o věc.

Jak je to u Vás časté, opět zajímavý článek.

Protože zlato je vzácné a lidmi chtěné, tak někteří nerdi vymysleli digitální zlato Bitcoin. Ten se také musí obtížně těžit, viz

https://chudacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=754250

Na rozdíl od fyzického zlata, digitální zlato je jednodušší uchovávat, jiným lidem posílat pomocí tzv. bitcoinových transakcí a s ním (nebo s jeho částmi zvanými Satoshi ́s) na kryptoburzách obchodovat. Viz

https://chudacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=754248

Cena digitálního zlata Bitcoinu dlouhodobě roste (byť ve vlnách a vlnkách) mnohem rychleji než cena fyzického zlata. Viz

https://chudacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=754248

Na této webové stránce je třeba vlevo nahoře kliknout na "alles".

Rychlý růst ceny Bitcoinu je způsoben tím, že nových bitcoinů přibývá každé 4 roky méně a maximální počet bitcoinů je omezen na 21 miliónů. A vůbec nehrozí, že by na Zemi spadl asteroid plný Bitcoinů.

Oprava, posledně vložený link je chybný:

... Cena digitálního zlata Bitcoinu dlouhodobě roste (byť ve vlnách a vlnkách) mnohem rychleji než cena fyzického zlata. Viz

https://bitcoin.nl/

Na této webové stránce je třeba vlevo nahoře kliknout na "alles". ...

Čistě hypoteticky - kdyby už nějakým zázrakem vznikla planeta z ryzího zlata, jakou může mít největší velikost?

Běžně se uvádí, že planeta nemůže mít víc než cca 13násobek hmotnosti Jupiteru, protože potom už by se v ní vlivem extrémního tlaku a teploty nastartovaly fůzní reakce a stala by se hvězdou (hnědým trpaslíkem). Podle této metriky mi vychází maximální velikost zlaté planety někde kolem velikosti Jupiteru.

Nicméně, ryzí zlato asi těžko kdy začne fůzovat, takže jsme na tento limit vyzráli a můžeme nechat naší zlatou planetu dál růst. Narazíme až na to, co snesou atomy. Jestli jsem se nepřepočítal, tak od asi 5násobku průměru Jupiteru už by zlatá planeta zkolabovala na neutronovou hvězdu.

To je zatraceně velká hromada zlata. Akorát by se dost těžko získávalo, protože přitažlivost na povrchu takové planety by byla asi 2760x větší než na Zemi

Hezká úvaha! Limitované to bude asi opravdu tou hranicí pevnosti jader, tedy stavem, kdy se z hmoty dělá neutronová kaše. Ale na druhou stranu, možná bych řekla že takový dvojnásobek hmotnosti Země... Ono něco vrtat, kopat a těžit ve dvojnásobné gravitaci musí být docela fuška. A nejen pro lidi, i technika by mohla být docela nešťastná. Je otázka, jestli by takové gravitaci vůbec vyhovovala pevnost součástek z našich kovů - myslím jestli by zvládly to namáhání. Chudáci hledači zlata... To radši ten malý meteorit, co spadne k nohám...

Krásný den, Tomáši, mějte se moc hezky a díky za návštěvu a úvahu.