Perlorodky se chovají uměle v sítích a dokonce se rentgenují, jestli mají uvnitř perly. Zde se hodí parafráze na výrok Stelly Zázvorkové ve filmu Pelíšky: "A japonské lovkyně perel amy nemají co žrát".

Perly okouzlují tvarem, barvou, vším co jste popsala Dani, ale možná ještě podobou se slzami. Už K. J. Erben ve svém Vodníkovi píše "...v perlách se slzy ukrývají, a pátek nešťastný je den, nechoď dceruško k vodě ven." Zvláštní, jak se člověk při pohledu na krásnou perlu zachvěje. Nevím, čím to, že na mně takto působí. Patří k nejkrásnějším šperkům na ženě, ale spíš smutným. Mám radši optimistický zlatavý jantar, anebo něžný nazelenalý nefrit. Krásný den přeji a díky.

Nebo nádherný pallasit. Nevím proč, ale má pro mě takovu tajemnost, i když se ví, jak vznikl. Možná proto, že vznikal spolu s námi, nebo spolu s tím, co jednou měla být naše planeta.

Děkuju za krásný příspěvek, Dani, a přeju stejně krásný den.

Stejně jako pan Paleček, znám jen ty "normální" perly. Se základem bílým? krémovým? smetanovým?

Ještě jsem zapomněla zmínit, že se perly dají také "imitovat" vysoustružením z materiálu perlorodek. Ty potom nejsou vůbec drahé, to si člověk může dovolit i ty tmavé. Krásný večer, Kláro, mějte se moc hezky.

Není to úplně každodenní zboží. Krásný zbytek dne, Petře.

O perly se musí pečovat, hlavně o lidské, které máme rádi a v srdci. Dano, děkuji za perly

Já děkuju za milou návštěvu, Horste, krásný den do Norimberku vám všem!!!