Děkuju, přeju krásný den, Jiří.

Odborný rozsah Vašich článků mě stále překvapuje.

Děkuju, ale obdiv patří všem těm chytrým lidem, co tyhle věci vymýšlí, věnují tomu celý profesní život i volné chvíle. Mějte krásný den, Jiří, ať se daří.

Tak si sinice... Zajímavé. Nikdy by mě nenapadlo, že mohou být až tak odolné. Já si myslela, že nejvíc vydrží spory. Sinice byly pro mě vždycky jen otravný zelený šlem na rybníkach na konci prázdnin, když už vody začaly kvést. Díky Dani a hezký víkend.

Život je úžasně pestrý a to je na něm krásné. Děkuju a přeju také krásný víkend, Dani.

jsem zvědav, jestli se dožiji překvapení. Zdravím tě, Dano!

Možná už brzo, Teleskop Jamese Webba si je určitě vezme na mušku.

Krásný den do Norimberku, Horste.

Když se tak pozastavím u toho nadmíru reaktivního (až doopravdy agresivního ) kyslíku a jeho nutné přítomnosti v atmosféře pro důkaz života, říkám si, že tady u nás na Zemi je to jasné: fotosyntéza, která celý ten už pěkně dlouho současný život živí, ukládá energii pro potřebu organismů využitím slunečního záření k rozbití silných vazeb mezi kyslíkem a ostatními prvky, především tedy uhlíkem, no a pak se ta uložená energie v případě potřeby získává opětovným sloučením kyslíku z atmosféry s uloženým uhlíkem v organismech (např. ve formě tuku).

Fajn, ale jak to může fungovat úplně jinak než u nás na Zemi? Musí organismus ukládat pro svoji funkčnost energii a priori? K této hypotetické otázce bych řekl, že asi ne, ale musel by se vyskytovat v dokonale stabilním prostředí bez výkyvů dodávek energie (pro funkčnost toho organismu nutných bez diskuse). A jak se tak rozhlížíme po vesmíru, nejsou trvale stejné podmínky k nalezení nikde, takže organismus bez ukládání energie můžeme vyškrtnout. Potom se vtírá další otázka: je nutné používat k ukládání energie proces CO <-> C + O? Není možné, že by k tomu účelu fungovaly jiné prvky? Však na zemi taky existoval a dosud existuje život, pro který je přítomnost kyslíku zničující.

Je sice hodně pravděpodobné, že je to právě ochota kyslíku se slučovat s čímkoliv a kdykoliv a ochota uhlíku se slučovat s čímkoliv do nejrozmanitějších podob, aby se tedy ten život vyvinul a nebyla to jen taková biochemie, ale abysme nebyli překvapení, až emzáci přiletí odněkud, kde by je nikdo neočekával!

Je to napínavé. Ukazuje se, že pod hodně vysokým tlakem má "uhlíkové" schopnosti třeba dusík. Možná nebude až tak reaktivní kyslík. Zatím to neumíme určit, takže pokud hledáme život (nebo chceme něco terraformovat) musíme spoléhat na to, že co funguje na Zemi může fungovat i jinde, kde jsou stejné podmínky.

Skvělé na tom je, že i naše pozemské sinice by se mohly na takové planetě vysadit, aby ji zkrášlily (a provedly změny v atmosféře směrem k té naší). Nebo naopak, klidně už tam mohou být a my musíme jen hledat kyslík v její atmosféře.

Není samozřejmě absolutně nutné, aby proběhla ta změna od kyslík produkujících breberek ke kyslík spotřebovávajícím breberkám našeho typu. Ale život už by to byl a bylo by to zároveň potvrzení toho, že je možný všude jinde ve vesmíru a jinde bude (při tom množství a možnostech výběru) i rozumného typu.

Krásný den, Tomáši, mějte se moc hezky.