To je dobrá otázka od Mirka. Co s palivem se predikuje na staletí dopředu, co s jadernou elektrárnou po ukončení její životnosti, to "...nelze posuzovat podle dnešních měřítek"? Je to podle mně tak obří stavba (o nákladnosti výstavby nemluvě), že by se raději mělo brát v úvahu vše, co je známo v době rozhodování o výstavbě. Co se týče úložiště. Vadí mi, že se odborníci nerozhodují přísně podle vědeckých poznatků, ale že se příliš velký prostor dává laikům, co v blízkosti bydlí. To už začínám mít strach, že jednou při rozhodování přebije tento neodborný názor vše ostatní, a pak bude opravdu o strach bydlet poblíž. Téma je totiž velké politikum a to je nebezpečnější, než vlastní účinky radioaktivity skladování. I to však berte jen jako názor laika. Představuji si jak by se mi asi pak bydlelo blízko úložiště. Díky Dani za článek. Nám nezasvěceným se snadno nakuká ledacos a není se co divit, že se lidé co tam bydlí bojí.

Kromě všeobecně známého plánu, že se po dosloužení rozebere na kousky a některé části se odvezou do hlubokého dolu, nelze s jistotou říci, že se bude za více jak půl století tento běžný plán bezezbytku realizovat. Geologicky stabilní podloží, poloha a přísun vody si přímo říká o pokračování úspěšného projektu a není vyloučeno, že se přímo za provozu nebude přistavovat, obnovovat stávající zařízení atd. Ani technologie nezůstávají pozadu a proto není možné podle současných měřítek posuzovat, co by se kromě plánovaného rozebrání po dosloužení mělo s elektrárnou jakože stát? Šlo o tendenční otázku se záměrem vám všem něco podsunout, protože každý ví, že fond na klasickou(!) likvidaci se tvoří už se začátkem provozu elektrárny, tj že je dopředu dané a známé, co bude následovat bez přihlédnutí k novým a lepším řešením i po stránce dalšího provozu atd. Podobně jsou na tom úložiště tzv jaderného odpadu, která se postupem doby mohou spíše vyprazdňovat, než plnit - záleží na politice, ceně, ale třeba i na kosmických misích... Ty obří stavby jsou duté, kromě prostoru reaktorů a pokud jste někdy viděla likvidaci chladicí věže, určitě Vás překvapilo, jak málo trosek po tom kolosu zůstalo (jiný příklad viz 11. září). Stejně tak je to i s administrativními budovami apod. Kontaminované části, které představují malou část objemu pak končí ve vytěžených dolech...

A když už jsem v debatě a paní autorka mi doufám odpustila, že jsme párkrát byli ve při, ještě jeden dotaz : Pokud má JE schválenou životnost 60 - 80 let, co bude potom ? Sboří se chladící věže, vnitřnosti se pod přísným dohledem vykuchají a nebo bude možná rekonstrukce k dalšímu využití ?

Využít se má všechno. Nejsme tak bohatí abychom mohli plýtvat zdroji.

Pani Tenzlerova, dovolim si navrhnout, ze ty odpady vznikly ze surovin, ktere byly nekde vydolovane, Zda se mi logicke, ze nejvhodnejsi umisteni pro ne by byly prave ty doly, odkud ty suroviny prisly.

Pokud by se "rozptýlily" do původního objemu spolu s hlušinou, v jakém se vydolovaly, proč ne. Ani voda by nevadila, která běžně do takových dolů prosakuje a musí se vyčerpávat.

Jasné a srozumitelné. Realita je ovšem taková, že když si stát vytipuje vhodné místo pro uložení jaderných odpadů a začne s průzkumem, okamžitě se vyrojí hafo aktivistů, kteří vystraší obyvatele obcí v okolí a skončí to referendem, které skládku odmítne s obvyklým zdůvodněním - ať se to zrealizuje někde jinde, než u nás.

Přesně. Těžko říct, jak s tím nakládat. Asi o tom mluvit mluvit mluvit a nedat profesionálním strašičům volné pole působnosti, na kterém se budou dělat zajímaví.

Stejné problémy mají teď například s vedením vysokého napětí. Na Severu se větrníky snaží a bylo by záhodno přivést proud do jižní části Německa. Kabel by byl pod zemí... a kupodivu vadí stejně jako jaderné elektrárny.

Mějte krásný večer, Milane, ať se daří.

Bezpečnosti uložení dokážu uvěřit, obzvlášť ve vyspělém světě.

To je také důvod, proč vždycky říkám, že tohle musí mít pod kontrolou jen stát a nedávat to lehkovážně z ruky - laikům nebo jiným nepříliš zodpovědným státům...

Krásný večer vám i kocourkovi.

Je tu, Dano, nový začátek týdne a já mám možnost vstřebat další zajímavosti na tvém blogu. Děkuji!

Děkuju za milá slova a neméně milou návštěvu. Krásný večer vám všem, mějte se moc prima.

Pěkně napsáno. Vzhledem k době aktivity vyhořelého paliva je vhodné, aby trvalá úložiště byla bezpečná i při roztání všech pevninských ledovců. To by způsobilo vzrůst hladiny oceánů o 65 m, proto by úložiště měla být výš.

Co se Vám nelíbí, pane Kindle? Trvalé úložiště je potřebné projektovat bezpečné v řádu mnoha tisíc let a roztátí ledovců je jeden z možných scénářů.

Díky za článek. Snad jen doplním, že na zásadní otázku, a sice zda my v České republice máme geologické prostředí vhodné pro trvalé úložiště je už na základě průzkumů jednoznačně odpovězeno: Ano, máme.

S tím vývoje technologií na zpracování vyhořelého paliva na nové palivo je to smutná věc: Na jaderné zbraně se utrácí strašlivé peníze, a na technologie, které by mohly zněkolikanásobit výtěžnost paliva peníze nejsou. Ne, že by ty technologie vyvíjeny nebyly, ale vyvíjeny jsou pomalu.

geologicky mozna ALE:

idnes 27.4.2019:

.... Jedni tvrdí, že lokalita vhodná je. Druzí tvrdí, že není. Tak vypadá boj dvou státních institucí, které rozhodují o tom, kam uložit vyhořelé jaderné palivo. Dohady je ovlivněna obec u Žďáru nad Sázavou, jejíž obyvatelé si po sedmi letech vydechli. Úložiště jaderného odpadu tam totiž nebude ...

jeste jednou pro ty pomalejsi fandy jadra: 'obyvatele si vydechli, uloziste tam nebude ...'

Otazka:

mam tady tapetovat vsechny ty clanky z idnes a jinych zdroju, jak se vsechna ta vytipovana mista (obce) brani proti tomu ulozisti v blizkosti?

dobře a srozumitelně se to četlo

Děkuju. Jsem moc ráda, že se vám líbilo. Když budete chtít sdílet, budu jen ráda. Krásný večer, Jaromíre, mějte se moc hezky.