Opakuje se to znova a znova. Je to už více, jak 40 let, kdy jsem se vdávala a přijela poprvé na Rakovnicko. Protože jsem vyrostla na horách, první cesta vedla do Krušných hor, které byly nejblíže. Byl to stejný pohled jako na Herz dnes. Hřbitov mrtvých stromů vstoje - od obzoru k obzoru. Taky výsledek sázení monokultur smrku a hory prošpikované šachtami... Ještě se přidaly kyselé deště a výsledek byl stejný. Trvalo generaci, než se to zlepšilo, ale na jak dlouho... Teď už díky Vám Dani vím, že maximálně na 60 let, vlastně už možná jen na 40. Zdravím Dani, není to pěkné čtení, ale můžeme si za to sami.

Nejhorší na tom je to, že dokud nepochopíme v čem děláme chybu (nebo dokud aktivisti budou na té chybě trvat, protože jsou hloupí a nikdo je nevykáže do patřičných mezí) budeme tuhle lekci dostávat znovu a znovu.

Snad jsem příliš pesimistická...

Krásný víkend, Danie, ať se vám vydaří.

No jo, k továrně na dřevo nelze přistupovat jako k lesu. Že by se z ní stal po nějaké době prales, jaký na jejím místě býval kdysi, není z říše pohádek, ale ze zápisků v blázincích, mnohem spíš by tam mohla vzniknout po erozi následující po zániku vysokého porostu polopoušť. K uvedení něčeho takového do stavu blízkého přírodě je potřeba pěkně vykasat rukávy a otevřít pokladnu. Dobře, máme Bavorský les, tedy německou stranu Šumavy, který se obnovuje zdá se sám - ovšem tam to asi nevypadalo jak v Harzu.

To jste řekl moc hezky - továrna na dřevo - přesně to tam bylo. Není na tom nic špatného, z něčeho tam lidi žít museli. Ale když se to vezme kolem a kolem, hezké vznešené ideály zničily všechno, co tam za staletí ti lidi vytvořili. Ty stromy tam byly zasazeny proto, aby potomci měli obživu. Ekologisti z toho udělali obživu brouka. Zničili stromy v širokém okolí, kam se brouk rozlétl. Aneb jak vznešené myšlenky devastují a poškozují celé široké okolí....

Snad se z toho aspoň poučíme do budoucna.

Přeju krásný den, Tomáši, ať se vám hezky vydaří.

U nás v minulých letech kůrovci podlehla většina vzrostlých smrkových lesů; kde byly monokultury, zůstala pustina. I bez bezzásahového národního parku. Smrk vyžaduje hodně vody, takže prospívá výš v horách nebo hodně na sever. V nevhodných podmínkách ho dorazila změna klimatu s vyššími teplotami a neregulovatelným výparem z jehličí; takto oslabený se nedokáže kůrovci bránit. Ale celkem rychle se porosty obnovují, a dřívější smíšené lesy nevypadají tak hrozně jako Jeseníky nebo Vysočina s rozsáhlými monokulturami. O problematičnosti smrků v nižších polohách se mluvilo minimálně v 80. letech.

Problém s výsadbou jen těch nejvýnosnějších druhů bude známý už podstatně déle. K tomu mám historku z Moravských Písků: Z těch by byla dneska jedna velká duna, ale naštěstí se v polovině 19. stol. našel osvícený hajný, který si všiml, co dělají s tenkou vrstvou půdy na písku borovice, které se tam nasázely po vykácení dubů, a zasadil se o obnovu. Ta se sice nepovedla úplně, protože ty původní duby už se tam nechtěly jen tak uchytit, nicméně je to díky němu smíšené a kus pouště z toho není. A neměl to snadné se s tím prosadit, dařilo se mu, až když udělal díky svým schopnostem slušnou kariéru v c.k. lesnictví.

Lýkožrouti jsou druhově specifičtí, tedy monokulturu sežerou celou, ze smíšeného lesa jen ten svůj druh. Tak jsem se dočetla na podobně sežrané Šumavě. Už jsme se doma smířili s tím, že vzrostlé smrky z našeho dětství tam vlastně nepatřily...

Ten Harz ony smrky dlouhou dobu živily, protože kromě nich tam nic pořádného zpeněžitelného nevyroste. A tak se v milířích pálilo dřevěné uhlí a těžila a zpracovávala se ruda, kterou dobývali v obrovském množství nejrůznějších šacht. Než z toho někdo nechytrý udělal park, že prý to tam je krásné. Už není.

Je s podivem, jak málo lidi dají na zkušenosti stará staletí - a jak rychle začnou poslouchat hloupé neznalé aktivisty... lidi prostě asi rádi poslouchají to, co chtějí slyšet.

Krásný den, přeju, ať se vám vydaří, Kláro.

Je to smutná historie, prostě chceme-li mít národní park z kulturní, byť zachovalé a hodnotné krajiny, tak je třeba se rozhodnout, zda jsme také odhodláni tamní přírodu opravdu chránit a obnovovat, to znamená nepokračovat v tom, že je ta příroda jen kšeftem.

Nemůžeme mít tamní lesy stále hospodářské, nýbrž ochranné. Musíme zajistit kapacitu semen místního ekotypu původních stromů, nebo jim co nejbližších a musíme zajistit rozsáhlý a dlouhodobý plán obnovy lesa.

Nemůžeme si na ochranu přírody jen hrát, ale skutečně jí něco obětovat, to platí v Německu stejně jako v Česku.

Co se českých zákonů týče, tak tam je naprosto jasně psáno, že v národních parcích má ochrana přírody přednost před všemi ostatními lidskými činnostmi, ovšem realita je výsměchem tomuto zákonu. Stačí se podívat na to, jak vypadají naše národní parky.

Jinak co se týče toho Harzu, tak bych chtěl varovat před aplikací tamní situace na problém Šumavy. Jde o zcela odlišné oblasti se zcela odlišným vývojem a důvodem kůrovcových kalamit. Zásadní je to, že na Šumavě ty smrkové lesy ve vyšších polohách rostly odjakživa.

Jen v těch nejvyšších. Níže převládal buk a jedle. A na sukcesních plochách (tam kde probíhá vývoj společenstev) rostlo kde co (nejvíce jeřáb, vrba, osika, bříza, borovice) jen smrk moc ne.

Jeden můj bratranec tam jezdí za tchyni...

Tak to určitě taky zná... ten pohled je hrozný - suchý stojící les bez jediného živého stromu... nebo oholené svahy se samými pařezy. "Tam se budou pást krávy" říkal pán v myslivně v Altenau.

Krásný den, Horste, ať se vydaří.

A přitom se to ví ! Minimálně lesníci to vědí, když se tam tohle děje už 400 let. Ale to je holt tak, když politici místo odborníků naslouchají zeleným pošukům.

Ovšem tito samí "pošuci" šíří již další myšlenky a moudra. Podívejte se jak třeba vypadají lesy na Javořici. /Nejvyšší vrch Českomoravské vrchoviny."/ Prostě poušť. Člověku se chce plakat.

A to dřevo se dopravuje na kamionech třeba až do Polska. Počítejme třeba 400 km. To znamená, že ten náklaďák ujede 800 km. Hlavně, že jsme ekologičtí.

A spočítám li cenu za dopravu vidím další problém. Za kolik se musí to pokácené dřevo prodávat aby se doprava vyplatila? To znamená velmi levně, ale prodat se musí.

Lesy jsou rozježděny od těžké techniky a příroda úpí.

Příroda si pomůže ale bude to trvat nejméně 50 let. Ovšem lesy zadržují vodu. Teď si stěžujeme, že je jí v přírodě málo. Tak to co tuto vodu zadržuje zničíme.

To, že někteří hlupáci prosazují své hloupé myšlenky je běžné. Ale ti co tomu rozumí a v konečném důsledku rozhodují by měli rozhodovat správně. A nést za svá rozhodnutí odpovědnost.

Mám takový dojem, že je to stejný problém, jako na Šumavě.

Ekologové bránili těžbě s tím, že se příroda s tím sama vypořádá.

Naproti tomu staří lesáci tvrdili - nasadit co nejvíce pil a okamžitě vytěžit a odvést.

Že se nám kůrovec úspěšně usadil všude, kde se podle nového ekologického náboženství, s tím měla příroda sama vypořádat, nemůžou ani tak lesáci, jako spíš oni šiřitelé jediné správné nábožensko-ekologické teorie.

Chráněná krajinná území způsobují bohužel více škody, než užitku.

Jedno takové území mám za humny a vím o čem mluvím.

Příroda se s tím opravdu vypořádá. Jen je nutné se smířit se skutečností, že to bude trvat několik generací.

Já tam nezavítal, ale jak sleduji východoněmecké TV kanály, tak vím, jak to polesí vypadá žalostně při pohledu z ptačí perspektivy. Ty kamerové záběry jdou až k obzoru. Dost často to tam probírají. Ostatně: tam teď nikdo nezavítá. Je to pustina.

Ano, to je další problém - turisti říkají, že tam už nepojedou, protože ten pohled je prostě žalostný. A kdo chce jezdit na dovolenou do žalostně zničené krajiny. Méně turistů - méně domorodců, a to v situaci, kdy už se většina stejně odstěhovala, protože po sjednocení Německa odpadly dotace za bydlení v příhraniční zóně.

A jistě si můžete představit, co se v Německu děje s uvolněnými bytovými fondy.

Krásný den, Josefe, ať se vám daří.