Zdravím Vás, Dano :) konečně mám čas a začínám číst váš seriál, začínám tady Jupiterem - a skvělá vědecko-populární práce. Moc díky

Já děkuju vám, Jito, za přízeň i za návštěvu. A přeju i vám moc hezký den, mějte se krásně.

Díky Dano. Pěkné čtení. Karma a .

Děkuju moc, za milá slova i návštěvu. Jsem ráda, že se líbilo a přeju moc hezký den. Ať se daří.

Podle jedné teorie můžeme předpokládat, že život vznikl v atmosféře plynných obrů.

Cituji:

Plynní Obři dostali ohromné množství původních vesmírných organických látek již při svém zrození . Vznikli totiž naopak "studenou" cestou, kondenzací vychladlé protoplanetární mlhoviny (podobně, jako vzniká třeba dešťový mrak z vodní páry). Rozežhavilo se pouze jejich malé pevné jádro, zatímco rozsáhlý plynný obal se příliš nezahřál : malá kinetická a gravitační energie plynů, které jej vytvořily, ho nestačila rozpálit .

Primordiální organické sloučeniny, vytvářené v mlhovinách dávno před vznikem planet, se tedy dostaly do GG v takřka neztenčeném množství. A to bylo obrovskou podporou tamní biogeneze od prvopočátku (na rozdíl od pevných planet Zemského typu).

Také další novosyntéza organických látek probíhala mnohem masivněji : díky tisíckrát hustší atmosféře tam i všechny chemické (a biochemické) reakce probíhaly tisíckrát intenzivněji (jak známo, je rychlost reakcí v plynech úměrná tlaku). A pomáhaly i podstatně silnější bouře a blesky, vyvolávané mocnějšími pohyby atmosféry, jejíž spodní část je zahřívána žhavým jádrem na teplotu několika tisíc stupňů, zatímco horní vrstvy jsou ochlazovány mrazivou kosmickou prázdnotou (pod -200°C). To způsobuje silné konvektivní proudění plynů ; tření vzduchových mas o sebe pak indukuje vysoké elektrostatické náboje, stakilometrové blesky a nepřetržité bouřlivé efekty - v míře na Zemi nevídané.

http://www.noveteorie.cz/BIOLOGIE.html#kap3

Nejsem odborník, takže se k tomu nemůžu vyjádřit, pro moje laické oči to ale vypadá jako zajímavá terorie. Bylo by prima, kdyby se ozval někdo, kdo v oboru pracuje. Díky za ten link i za přízeň a návštěvu blogu. Mějte moc hezký den, Františku.

Vzpomněla jsem si, jak jsme se předháněli, kdo vyjmenuje všechny Jupiterovy měsíce. Tehdy jich v knížkách bylo 16.

Dnes by to bylo poněkud náročnější - nedávno jsem četla něco o 65 objektech. Mějte moc hezký večer, Kláro, děkuju za přízeň i návštěvu blogu.

To Jupiterovo kamenné jádro má podle všeho průměr kolem 33 tis. kilometrů, takže kdyby Jupiter přišel o svůj plynný obal, zbyla by z něj daleko větší "kamenná" planeta, než Země.

Jako vždy pěkné. Mám dvě drobné připomínky:

Ve schématu vnitřní stavby je u jádra uveden s otazníkem led. Ovšem vodní led neexistuje nad 0°C, s růstem tlaku se teplota tání lehce snižuje. V nitru Jupitera je teplota určitě vyšší než kritická teplota vody 374°C, tedy voda tam je ve formě páry. Jaký led jste měla (případně autor obrázku) na mysli? V textu píšete jen o kamenném jádru bez zmínky o ledu.

U záření Jupiteru uvádíte výkon přijatý od Slunce 500MW a vlastní výkon o 335MW vyšší. To je srovnatelné s elektrickým výkonem jednoho bloku elektrárny a určitě neplatí pro celou planetu. Mě vyšel výkon záření od Slunce 52MW/km2 (sluneční konstanta u Země dělená kvadrátem poměru vzdálenosti Z a J od Slunce).

Přiznám se, že ta čísla jsem převzala z Wikipedie. Ohledně ledu - možná je tam myšlena původní hmota prachoplynového obalu, tedy jeho obsah. Máte ale pravdu, ten led tam být nemůže, už z důvodu vysoké teploty. Podívám se přesněji, co tím bylo myšleno a ozvu se. Děkuju za připomínku. Přeju moc hezký den.

Kdysi jsem někde četl, že v minulosti probíhala na Jupiteru termonukleární reakce, podobná té ve Slunci, později však vyhasla. Je tato teorie stále platná? Pokud ano, je trochu škoda, že se neudržela, mohli jsme mít dvě "slunce."

Danko, přeji krásný den

Mozartova poslední symfonie

https://www.youtube.com/watch?v=NTsrUsnayuM Znala jsem ji "jen od poslechu". Díky vám ji teď umím i přiřadit. Díky za návštěvu a přeju moc hezký den.

Jupiter nemám rád, je takový buranský. To se spíše těším na Saturn, to je fešák.

Po příštím blogu, který plánuju na čtvrtek, možná změníte názor. I Jupiter se krášlí prstenem. A navíc ten makeup - ne nadarmo ho obíhá tolik tanečnic.

Mějte krásný den, Miroslave. A díky za zájem a návštěvu blogu.

Máte pravdu, děkuju moc! Hned to opravím a ještě jednou - díky.

Je to opravdu fascinující planeta - a když si člověk pomyslí, co se ještě asi skrývá na jeho měsících... tají se dech. Mějte moc krásný týden, zdravím vás, Petře a děkuju za návštěvu.