zase moc pěkný článek na Vašem blogu

Bylo by pěkné, kdyby onen první člověk, který vykřesal - vytřel hůlkami - zkrátka dokázal "vyrobit" oheň pro lidi, se jmenoval Prométheus. Nebo že by Pelé (dokonce žena), indiánský Havran či Maui? Každá kultura se snažila tohoto "prvního" pojmenovat, zbožštit ho, a jeho jméno zachovat aspoň v legendách. Určitě zaslouženě, ať už to dokázal kdokoliv. Je docela pravděpodobné, že k objevu docházelo na různých místech opakovaně. Nikterak to ale nesnižuje význam pro lidstvo. Dani těším se na další díl.

Děkuju. Příští díl bych chtěla věnovat žárovkám, takovému hodně vylepšenému zapalovači.

Přeju krásný konec roku, Dani a v tom dalším jen všechno dobré.

Krásný konec roku!

A ještě se dětem říká, že dvěma křemeny rozdělají neuhasitelný požár?

Nejde to... co my jsme se nakřesali... Krásný Silvestr, mějte se prima, Kláro.

Křesadlo nasloužilo jen v 18 století, ale také ve 20 století. Vzpomínám si, že když jsem začínal kouřit, tak se hojně používal benzínový zapalovač, kde jsme jiskru vytvořili pootočením drsného kolečka, který doléhal na zapalovací kamínek. Později byl nahrazen benzín plynem a jiskra elektro jiskrou.

Zajímavý článek. Není však myslím úplný a přesný.

K vykřesání ohně není nutné používat pazourek a pyrit. Stačí i jiný křemen a kus uhlíkaté oceli.

Cituji z https://cs.wikipedia.org/wiki/Křesadlo

"Křesadlo je souprava předmětů určená k rozdělávání ohně za pomoci vykřesané jiskry. Sestává obvykle z křesacího kamene (např. pazourek), ocílky (kus uhlíkaté oceli, původně kousku pyritu) a troudu. V užším významu slova se jím rozumí samotná ocílka.

Úderem křesacího kamene (křísnutím) se z křesadla vyrazí rozžhavená jiskra, která se zachytí do vhodného troudu. Doutnající troud se použije k zapálení jiného vhodného troudu, který umožňuje rozfoukat plamen – zapálit oheň. Jako záchytný troud se používala hubka získávaná z choroše (troudnatec kopytovitý), zuhelnatělý konec knotu, práchno – přepálené plátno, aj. Nejčastěji používaným křesacím kamenem je pazourek, ale lze použít i křemen či jiný tvrdý kámen s ostrou hranou. Údery lze vést jak kamenem proti ocílce, tak naopak.

Křesadlo bylo před vynálezem zápalek jedním z nejčastěji používaných způsobů zapalování ohně. Jeho princip byl také použitý u křesadlového zámku a kolečkového zámku u palných zbraní používaných v 18. století."

A nepoužívalo se dříve vrtění dřevěnou tyčinkou na dřevěné podložce pomocí malého luku? Tohle funguje vždy, pokud jsou dřívka suchá.

Myslím, že je to popsáno v knize E. Setona Dva divoši a patřívalo to k jedné ze skautských dovedností.

Pravěcí lidé tu knihu od E. Setona nečetli .

Jinak si kladu stejnou otázku. Nemuselo to však nutně být dříve.

Další populárně-osvětlovací článek, který se zaslouží o to, že nezemřeme zase až tak moc hloupí...

Jenom bych tak docela nesouhlasil s tou kruhovou skvrnou. On ta projekce zobrazovaného zdroje světla může být deformován nedokonalostí tvaru čočky ... tedy, aspoň si myslím.

Přeji vám, paní Dano, velmi veselého Silvestra a sobě nepřerušovanou řadu vašich blogů.

PS. Čumák není, kupodivu, zrovna nadšený z nízkých teplot a já jsem se velmi mýlil, když jsem tvrdil, že by si nejraději ustlal v mrazáku. Co trochu mrzne, tak velmi rád zamíří z procházky domů. Tedy, pokud není na scéně házecí talíř, co dostal pod stromeček. To mu zima nevadí.

Dost nepresne, pojmy a dojmy: geometricke parametry, rotace zemske osy atd...

Jasně Jurko, však my víme, že tobě se někdo jen tak nevyrovná

Opet "prizemni" (5 znamena ze i laik si s Tim bezproblemu poradi) clanek, ktery "vnesl svetlo" do historie svetla. Dano, preji Vam veseleho Silvestra a pohodovy Novy Rok.