Tedy Dani, když čtu Vaše blogy, už jen tím žasnu, kolik toho nevím, ale pak si přidám ještě diskusi a divím se ještě víc, kolik možností se lze domýšlet, jak lze uvažovat. Velký dík, osvěta zde je moc cenná, zvlášť pro lidi, co už jsou nějakou dobu ze školy. Zdravím a děkuji.

V době mých studií měla Mendělejovka tuším 102 prvků. Kolik z nich je však prakticky využitelných? Je-li nutno každý další příspěvek do tabulky připravovat uměle a tyto prvky nemají žádnou stabilitu, k čemu to vlastně je? Snad jen k poznání limitů a snahy se jim co nejvíce přiblížit.

Poznání musí být komplexní, nelze se soustředit pouze na na každodenní potřeby typu koupě půlky chleba a kila mouky a ostatní nechat plavat. Každý, byť zdánlivě odtažitý, poznatek ovlivňuje ty ostatní. Kdyby lidstvo přijalo strategii přijímání pouze bezprostředně potřebných vědomostí, tak je dodnes nejvyšším učencem Ostrý Dráp se svojí revoluční metodou štípání pazourku.

Opět zajímavé informace, pouze si nedovedu představit, co je míněno rychlostí pohybu elektronu vázaného v atomu (viz Einsteinův limit). S mojí zcela minimální znalostí kvantové fyziky bych řekl, že ten "pohyb" je - jak píšete - vskutku poněkud komplikovanější než obíhání planet, ale to je tak všechno.

Musíte zapomenout na Bohrův model atomu, který jsme se kdysi dávno učili ve škole. Atomy prvků nejsou něco jako sluneční soustavy z různým počtem planet. Bohrův model je použitelný jenom u vodíku, kde je jeden proton a jeden elektron. Kvantová představa atomů je spíš podobná cibuli a jejím vrstvám (orbitalům).

No a s tou rychlostí je to stejné, jako když vypouštíme rakety. Aby kroužila okolo Země, musí letět tak rychle, jak rychle padá. To je tzv. první kosmická rychlost. Čím hmotnější planetu (jádro atomu) musí raketa (elektron) obíhat, tím větší musí mít rychlost, aby kvůli větší přitažlivosti neklesla dolů.

Jinak děkuji paní Tenzler, že mě donutila pátrat na webu, proč je zlato zlaté a rtuť tekutá. Už to vím, fakt zajímavé...

Dano, jsi naše blogerská profesorka

Jsi moc hodný, Horste, krásné dny do Norimberku vám všem! Snad vám moc neprší.

Opět velice zajímavé

Moc díky, jsem ráda, že se vám líbilo, Ivo. Mějte krásný den!

Že jádro nezůstane vcelku dost dlouho, to mě napadlo. Ale že pak nestačí pochytat elektrony, a kdyby jo, ty na něj spadnou, to už ne...

P.S. Trochu jsem koukala, co tu děláte. Jsem z těch svátků nějaká zmatená.

Budou ještě dva díly.

Tady svátky nejsou, je to pro mě běžný den. Mějte se moc hezky, Kláro, ať se vám daří.

Tedy, paní Dano, sedím tu u klávesnice v němém úžasu, když tak uvažuji o tom, jaké vědomosti se musí skrývat za tím, když dovedete o takových věcech s lehkostí a srozumitelností vám vlastní psát. Často mě nenapadá nic rozumně inteligentního, co bych mohl pod vaše články napsat (krom nějaké plytké lichotky), a tak raději nenapíšu nic (a někdy trvá celý den, než se odhodlám něco napsat). Ale mám ty vaše články přečtené většinou do půlhodiny po vydání. Děkuji.

Jste na mě moc hodný, děkuju. Tohle téma se mě drží celý život, přijde mi to fascinující, vidět samotné základy té obrovské mozaiky kolem nás. Proto také asi moje fascinace chemií, protože ta právě tyhle základy odhaluje. Když se díváme, jak vůbec vznikají chemické prvky, jsme na samotné podstatě vesmíru. A my žijeme v nádherné době, kdy se tohle všechno poprvé umí logicky vysvětlit. A navíc máme všechno vědění světa k dispozici - díky internetu.

Mějte krásný den Pavle, hezké letní odpočívání.

Nejtéžším prvotním a prvním prvkem byl prvek, před samotným vznikem vesmíru, před jeho velkým třeskem. A ten by mohl být nápomocen mnohé odhalit. Lze však vzbudit obavy, zda by to byl lidský mozek schopen chápat a pochopit.

Myslím, že na úvahy tohoto typu je příliš brzy a v současnosti mají blíže k náboženství, než k vědě. Víme toho příliš málo (tím "my" myslím lidstvo jako celek, protože např. já se řadím spíše do předlouhé řady nevědomých) a tak věty, které jste napsal, sluší spíše prorokovi, než vědci.