Díky za tento mimořádně zajímavý článek. Ostatně, existuje i (zcela vědecká) teorie, podle které na Zemi život vzniknul hluboko v geologickém prostředí a až odtud migroval na povrch.

Ono je prý hluboko pod zemí daleko víc mikroorganismů, než si představujeme. A jsou exotické, zajímavé, nepotřebují kyslík a tráví "kamení". Možná je jednou někde vysadíme a budeme pozorovat, co to s nimi (a danou planetou nebo měsícem) udělá.

Jsem ráda, že se líbilo a přeju vám krásný den, Lukáši.

Moc zajímavé, díky Dani a přeji krásný víkend.

Děkuju a vám také krásný víkend, hezky si ho užijte, Dani.

Tak nakonec ne křemík, ale dusík. Který bych spolu s fosforem klidně přihodila do základní sestavy prvků pro život.

Fascinuje mě, že pod vysokým tlakem dělá "organickou" chemii, která je ještě daleko rozmanitější než ta z uhlíku. Tuším někde zmiňovali osm různých variant analogických jednomu CH4.

Aby nakonec většina života ve vesmíru nebyla v nitru velkých planet a neříkala si - tam venku jsou moc nedobré podmínky, planety nemají vlastní zdroje energie (smršťováním) a tam určitě žádný život nebude.

Krásný den, Kláro, mějte se moc hezky.

Velmi zajímavý článek. O křemíku, jako možné alternativě k uhlíku se mluví již dlouho, že je (teoreticky) něco možného i v případě dusíku je pro mne novinka.

Křemík v naší přírodě ukazuje, že živá hmota se z něj nedělá. Možná ve vyšších teplotách, když probíhají chemické reakce rychleji - ale vlastně ani tam ne, to by byla živá celá Země, která je uvnitř tekutá a je tam prima teplo.

Tahle "nová" vysokotlaká chemie je velice zajímavá - hlavně totiž si ty chemické sloučeniny, vyrobené pod vysokým tlakem, zachovávají svoje speciální vlastnosti i v normálním okolním tlaku (podobě jako diamant, který taky vzniká v hloubce a pod tlakem a když se dostane na povrch, tak se nerozloží). Bude to obrovský pokrok, až začneme takové materiály hromadně vyrábět a používat.

Krásný den, Milane, mějte se moc hezky.

Pro mě je stejně největší záhadou vznik prvních buněk. Obal, jádro plus další ten cirkus uvnitř aby se to nějak uživilo a všechno to fungovalo.

Další neuvěřitelný skok přišel po zhruba 2 miliardách let, kdy tady spokojeně fungovaly jednobuněčné organismy a najednou se objevily vícebuněčné organismy s celou tou rozmanitostí života.

Vím, evoluce a tak, ale stejně je to zázrak.

Díky za poučný blog a pěkný den, paní Dano.

Biolog by to asi popsal líp než já - já si představuju nějakou složitější organiku, která byla energeticky výhodná a pak se "naučila" (to je v úvozovkách, protože je to spíš zákonité jako následek chemických reakcí) používat něco ze svého okolí. Pak se naučila sama sebe kopírovat. Pro mě osobně je to kopírování začátek života.

Mějte krásný den, Lumíre, ať se vám daří.

Vědci mají stále práce nad hlavu. Dano, tobě děkuji za článek!

Vědci zjišťují, že s dalšími objevy je stále více a více toho nového, o čem dosud ani netušili ...