Děkuju a přeju krásný večer.

Zde bych jen připomněl, že dnešní plastové brýlové čočky mají neméně srovnatelné vlastnosti, ale hlavně jsou mnohem lehčí a rozbít je dá opravdu dost práce.

Moje známá si v r. 1979 musela zajet do SRN, protože jen tam sehnala brýlové čočky se speciálním výbrusem (kvůli cylindrické vadě). A byly - plastové.

Vždyť se absolutně nikde nepopírá, že se převážně nepoužívají polykarbonátové čočky pro jisté vlastnosti a už dlouho, ale stále vedle nich existují minerálové, které se nejen hodí do slabších dioptrických brýlí, ale i do laserové optiky (konkávní, konvexní, mnoho druhů powellových čoček, hranolů, děličů atd.), kde je třeba minimálních optických vad a minimální tepelné roztažnosti.

Karma pro Vás obě

Děkuju a přeju moc hezký večer.

Vida, této dámě vděčím za hodně. Mám dosti silná skla a přesto jsou brýle, které nosím většinou lehké. Až na jedny proti slunci, které mají zvláštní zabarvení skel - v Jeně mi je udělali klasicky. I když se mi oči trochu změnily (dioptricky) ta hnědozelená barva mi sedí pořád. Ale jsou těžší. Moc zdravím Dano, bylo to hezké čtení - "dáma kulový blesk" - to zní zajímavě.

A nemáte tam čočky plastové, jako já?

Skleněné jsem měl kdysi za mého mládí, a to je hodně dávno. Dneska skleněné už většina optiků ani nenabízí.

Díky za zajímavou informaci

Díka za milou návštěvu, Kamilo. Mějte krásný večer.

Nic proti zásluhám oné dámy, ale jsou víkendové kurzy správného používání očí (když to tak technicky nazvu) a absolventi odkládají brýle. Tohle se ale nebude líbit výrobcům ani prodejcům brýlí. Extrém - pan Břetislav Kafka z Červeného Kostelce znal metodu, jak naučit lidi se špatným zrakem vidět plochou těla. Tvrdil, že naše kůže od ramen směrem k lokti má schopnost vidět. Někde má vystřižený článek z novin z roku 1998, i s fotografií žáků, kteří umí číst noviny apod. zátylkem. Jak jsem koupil, tak prodávám. O tomto se nesmí informovat veřejně, co by potom dělali všichni ti, co se kolem zdraví lidí živí, že?

Velebím ji vaší zásluhou, neměla jsem o ní ani páru, brýle nosím skoro celý život...

Též velmi chválím autorku této informace, paní Marga Faulstich byla jistě skvělá vynálezkyně (40 vynálezů o něčem svědčí). Což mi připomnělo - po roce 2000 se na stanici Čro Brno bavili a posluchači jim volali, koho nominovat na osobnost 20. století. Zavolal jsem, aby to byl pan Otto Wichterle. Vynálezce kontaktních čoček, "baťovec" ze Stražiska u Prostějova (https://cs.wikipedia.org/wiki/Otto_Wichterle). Paní redaktorka ve studia tohle komentovala: "Vidíte, já čočky nosím, ani tohle nevím". A já jen dodávám, že pan Wichterle by byl nejbohatším člověkem, pokud by tehdy u nás byl jiný politický systém. Pokud paní autorka tohoto článku má informace, ať napíše též něco o našem vynálezci (měl patent i na silon, z něho mj. punčochy pro vás, dámy).

Děkuju a přeju krásný večer.

Ideální materíál na brýle by měl být: lehký= malá hmotnost, pevný a odolný, nerozbytný, odolný poškrábání, snadno vrobitelný a opracovatelný, levný, Z optického hlediska, naprosto čirý se 100% viditelného propustností světla a nulovou pro UV záření, s co nejvyšším indexem lomu, s minimální(nulovou) disperzí. to jsou požadavky tak protichůdné, že se to nedá získat a proto se stále snaží o získání co nejlepšího kompromisu. V současnosti převážily plastové čočky s ochrannými vrstvami. Viz odkaz

Disperse - světla různé vlnové délky (barvy) se lámou odlišně (duha)= dochází k nežádoucím rušivým barevným vadám.Disperze se vyjadřuje Abbeovým ěíslem, uněhož platí: čím menší disperze tím větší Abbeovo číslo.

Optická skla se dělí podle indexu lomu a Abbeova čísla na skla korunová a flintová jejich kombinací se dají do jisté míry korigovat optické vady. Flintová mají větší index lomu, nižší Abbeovo číslo a větší hmotnost.

Vice o brýlových materiálech a jejich vývoji najdete zde: https://slideplayer.cz/slide/14695368/

Název flintové sklo je odvozen z dříve používaného čistého a světlého křemenu, který se dobýval blízko města Flint ve waliském hrabství Flintshire.

SF 15 - Vysokolomivé těžké flintové sklo (n=1,704; Abb.č.= 29,8; ρ=4,06g/m³) obsahuje hodně oxidu olovnatého PbO.

Kvůli své velké hmotnosti bylo začátkem 70. let 20. stol. nahrazeno těžkým flintovým sklem s obsahem oxidu titaničitého, pod výrobním označením SF 64 (n=1,711; ρ=2,99g/m³; Abb.č.= 30,6).

Kvůli velké disperzi bylo nahrazeno těžkým flintovým sklem obohaceným oxidem baria. Výrobní označení je BaSF 64 (n=1,706; Abb.č.= 39,3; ρ= 3,19 g/cm³).

Přidáním lanthanu bylo možno vyrábět brýlové čočky označené LaSF 32A (n=1,8; Abb.č.= 35,4; ρ=3,62 g/cm³), resp. čočky označené LaSF 39 (n=1,893; Abb.č.=30,4; ρ=4,02 g/cm³). Čočky sice mají vysokou disperzi a odrazivost, tloušťka je však výrazně menší, což je vhodné pro vysoké myopické korekce.

Na čočky je třeba vždy nanést

Ještě radši, než lehké brýle, mám vynález pana Wichterleho.