Je až neuvěřitelně pravidelné, že je vývoj spojený nejen s lidským talentem, ale taky (možná i stejnou měrou) s tvrdošíjností tvůrců.

Někdy by mne zajímalo, kolik skvělých věcí zapadlo pod stůl právě proto, že je jejich tvůrci neuměli prosadit.

Což nic nemění na významu třeba i lehčích skel.

Ani tak nezapadne pod stůl, jako že jim to spíš někdo ukradne.

Zajímavé jako vždy. Souvislost s nedávným článkem: protože je brýlové sklo olovnaté, do kontejneru na sklo nevyhazovat!

Kdo jste sledoval blogy Jana Mestana, tak podle webových zdrojů změnil v dubnu zaměstnání; je zde časová shoda s jeho odmlčením. Snad nyní využívá čas produktivněji.

Zajímavý článek a ještě zajímavější, jak se ta dáma dokázala vypořádat s problémem - přes poměrně vysoký index lomu je normálně flintové sklo těžké a disperse přímo otřesná.

Prý přídavkem titanu. Změna složení dovolila, by se to sklo vybrousilo tenčí.

Děkuju, jsem ráda, že se vám líbilo. Takových lidí je plno - a bohužel o nich skoro nikdo neví. Vynalezli zajímavé a velice užitečné věci. Přeju krásný večer, ať se vám vydaří, Waldo.

Díky za zajímavý článek.

Myslela jsem, že se dnešní čočky vyrábějí z polykarbonátu.

Minerální brýlové čočky se také dají koupit, ale tuším, že od nějaké hodnoty dioptrií se nevyrábí, protože by byly příliš těžké, ale výhodou je, že se prakticky nedají poškrábat a nejsou ani tak moc drahé.