Z bláta do louže aneb britské léto pod stanem
Den 0
Vařím o stošest a mrazím o stosedm. Týden bez ledničky vede ke kreativnímu kulinářskýmu myšlení – zamrazím si porce jídla, a gulášové krabičky budou navíc jedlými chladicími destičkami. Ó, jak jsem chytrá a geniální!
Den 1
V Londýně prší a předpověď na následující týden slibuje zítra slunečno, pozítří déšť, a poté pět dnů ocelové šedi s teplotou do 17 °C. Vyhazuji z kufru sukni a jedu do sousední čtvrti zaútočit na obchody s cílem pořídit ještě alespoň jednu teplou mikinu a košili.
Na místo vysněné akce vyrážíme večer. Jsem příjemně překvapena tropickými britskými 22 °C, a náladu mi zvedne i fakt, že náš předplacený stan se nachází naproti záchodkům. Jiné by to možná zklamalo, ale já porodila dvě děti a močák se od té doby chová jak cíťa, takže čím blíže míse, tím lépe.
Méně mě těší fakt, že blízko nás je také hangár pro setkávání studentů. Je známo, že studentíci mohou být hluční v noci, ale i ráno, a nikdy nezapomenu na to, jak mě jednou o víkendu na koleji vzbudilo v pět ráno skřípavé otevření okna, následované výkřikem „ptáááci, držte huuuuuuby!“
Den 2
Předpověď nelhala, je horko k padnutí (24 °C). Vytahuji své jediné šortky a sandály, a jsem hrdá na mladší dceru Petru, která statečně zvládá fakt, že jí jsem sandály zapomněla sbalit. Ale zato má holinky! „Jídelní mrazicí destičky“, uskladněné v rohu stanu, aby vydržely co nejdéle v chladu, díky náporu a výhřevnosti ostrého ranního slunce zcela povolily. Ó, jak jsem chytrá a geniální, skladovat jídlo na východní straně stanu! Poslední stopu tak zvané geniality a kreativního kulinářského myšlení pak škodolibě vypípá záludná mikrovlnka –dvě vysoké školy, tři světové jazyky plus slovenština, ale nenastavím program na jediné blbé mikrovlnce!
Po vlažném obědě se jdeme projít po národním parku. Jako rodilá Šumavanka jsem nejvíc zvědavá na „nebezpečnou divokou řeku, protékající tábořištěm, ve které se nedá koupat“ – obejdeme celý kemp, ale jediné, na co narazíme, je asi padesát centimetrů široká a dobrých šest cenťáků hluboká stružka, proudící rychlostí metr za půl minuty. Souhlasím, že v tom se opravdu nedá koupat. Večer ale začíná hlavní program festivalu a je mi krásně. Parádní hudba, skvělá povzbuzující slova, program pro děti. Sedm tisíc neméně nadšených festivalistů. Super, super, super!
Den 3
Prší. Péťa se raduje, že má holinky, a já vzpomínám na ty své. Jak se jim asi v tom teplém botníku doma u dveří daří? Kreativní obědové destičky došly, a tak máme instantní nudle a dojíme se chlebem.
V noci ve frontě na záchod přemýšlím, proč mi na začátku pobytu přišlo za těžko stepovat v zimě ve frontě na wécéčko, když nepršelo? Počasí britského léta se dá totiž popsat jen slovy českého klasika: „Chčije a chčije.“ Tento způsob léta zdá se mi být opravdu nešťastným, ale podle předpovědi máme dneškem sprchu z nebe šťastně za sebou!
Den 4
Nejen chlebem živ je člověk aneb království za housku! Studenti naproti navíc každé ráno provokují vůní smažené slaniny a klobás, i když u toho hezky hrají. Nechci působit nevděčně, ale ano, jsem přechlebovaná, točí mě počasí (pro změnu opět prší) a klaustrofobně-ponorkové sezení ve studeném stanu, neb mladší dítě má horečku z přetažení. Anglickým idiomem řečeno, „narazila jsem do zdi“, což je stav, kdy máte všeho psychicky i fyzicky po krk. Přistihnu se, že počítám, kolikrát se ještě vyspím, než pojedeme domů, a jsem na sebe za to naštvaná, protože jsem se sem rok těšila. Večer hlídá manžel (díky, díky, díky) a já jdu na program pro dospělé. Hudba i kázání mě nakopnou, pěkně si zatrsám, a jsem příjemně naladěná i díky tomu, že ve festivalovém stanu setkávání je sucho a teplo.
Den 5
Pro změnu leje a ochladilo se, takže vyměknu a vyměňuji plastové sandály za kožené botasky, vnitřně impregnované svačinovými pytlíky. Jak se asi mají moje kytičkové holinky? Odpoledne na chvíli přestalo pršet, dokonce zahlédnu kousek blankytné modři (vyfotím si ji), a Pétě je líp, takže můžem aspoň do dětského hangárového kina. Večer je na festivalu letní kino pod širým nebem pro dospělé a hrají La La Land. Neprší, ale mrzne, až dře, a tak na sebe navrstvím prakticky všechny čisté hadry, a ještě se vybavím dekou a kelímkem čaje, který používám jako ruční topení. Snažím se ignorovat fakt, že za mnou sedí angličtí teenageři v šortkách a lížou zmrzlinu.
Den 6
Svítí sluníčko! (!) I ranní čekání na toaletu je hned veselejší. S kamarádkou pak jdeme na snídani a lechtivé paprsky, veselý pokec, horké kafe a čerstvá kobliha fungují líp než jakékoli antidepresivum či La La Land. Kafíčko a koblížek si samozřejmě fotím, ať mám alespoň jednu fotku s letní oblohou, protože podle předpovědi má po obědě začít zase pršet. Jdu proto zavčasu stát dětem frontu ke stánku na pizzu, a během čekání se skutečně rozleje. Naštěstí se ale v mokré frontě sešla veselá parta se suchým anglickým humorem, a tak nám hodina čekání v dešti příjemně uteče. Odpoledne opět trávíme v zavlhlém stanu a jediným povyražením je, že porážím děti v Člověče nezlob se (je důležité, aby se naučili i prohrávat). Cestou na večerní program mi zlomil vítr a přívalový liják deštník. A když pak před spaním skáču přes kaluže a stojím ve slejváku frontu na záchod, říkám si, že hůř už snad být nemůže.
Den 7
Mýlila jsem se: Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř! Celou noc vytrvale pršelo a mokrá louka u záchodků se proměnila v bažinu. K dokonalé britské atmosféře močálu chybí snad jen už pes baskervillský. Opět filozofuju nad tím, proč mi přišlo zatěžko chodit a stát frontu na záchod v zimě, ale i v dešti – teď je největším dobrodružstvím najít cestu, aniž bych přitom zapadla do bláta. Na druhou stranu se ale vyčasilo, obloha je modrá jak chrpa, a na obloze visí reálná žlutá koule, která vydává teplo. Je to ÚŠAZ (úžasný zázrak)! Až je mi skoro líto, že dnes už je poslední den. Veškerý sentiment ale na zastávce autobusu utne poslední přívalový déšť, načež nás za sprchu odškodní oslnivou podívanou sytá duha. A pak přijde čtyřhodinová cesta domů, a po ní slast suchého bytu, horké sprchy a vlastního záchodu bez bláta. To blaho! Ta slast! Vzpomínám na nejhezčí zážitky týdne a říkám si, že za rok asi pojedem zase. I v Anglii je přece někdy hezky!
Alena Damijo
Stoletý stařík, který (náhodou) vybral miliony pro charitu
Na konci dubna oslaví válečný veterán kapitán Tom Moore sté narozeniny. Ano, sté. To už je důvod k pořádné oslavě! Ta ale pochopitelně nebude, protože korona,a tak kapitán dostal jiný nápad – využít své století k benefiční akci,
Alena Damijo
Definice optimismu: Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř!
V Anglii nám začaly velikonoční prázdniny. Od současného školního roku se ale liší jen tím, že nevstávám se slepicemi, abych cizím dětem dala úkoly a jejich rodičům další práci, stejně jako cizí učitelky nepřidělávají práci mně.
Alena Damijo
Upéct, vyklidit, vycídit, vybílit!
Británie je v karanténě teprve týden, a tak se můžeme od okolních států inspirovat spoustou virálních nápadů na trávení přemíry času doma typu italský okenní zpěv oper či české šití. Roušky tu ale šijí jenom Češky,
Alena Damijo
Má anglická učitelská karanténa
Britské budování 'stádní imunity' se v posledních dnech změnilo ve starou dobrou sociální izolaci, a tak se mi splnil sen každého vyšťaveného introvertního učitele – učit z domova. Ne tedy, že by byly místní školy zcela uzavřeny;
Alena Damijo
Pečeme po anglicku aneb Piškotová pochoutka královny Viktorie
„Sem se za gastronomií nejezdí,“ prohlásil můj anglický kolega, zatímco si otvíral konzervu čehosi neidentifikovatelného a kydal to na připálený toust. Měl pravdu. Jestli je Anglie něčím slavná,tak je to zdejší neslavná kuchyně;
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Poslanci kývli na zákaz prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí
Přímý přenos Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schválila Sněmovna. Nemají na ní do budoucna vznikat...
Byty za peníze z korupce. Vyšetřování na Ukrajině ukázalo na nemovitosti v Praze
Premium V tuzemské bezpečnostní komunitě se už dlouho spekuluje o tom, že část milionů z korupce kolem...
Status umělce nemá nic společného se socialismem, hájí se ministr Baxa
Vysíláme Vládou prošla novela zákona, která přichází s novým pojmem: status umělce. V Rozstřelu o návrhu...
Do školy v Litvínově vnikl muž. Policie ho pak našla v obchodě, kde kradl
Několik policejních hlídek včetně psovoda a speciální pořádkové jednotky zasahuje u gymnázia v...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 111
- Celková karma 9,89
- Průměrná čtenost 2008x
KNIŽNÍ VÝPLODY:
Anglické listí (2017)
Mé anglické sezony (2018)
Angličan v Česku aneb Czech Me Out (2019)
Češka v Anglii aneb T(r)ipy za všechny prachy (2021)
Rozmarná Anglie aneb Nikdy není tak zle (2023)
PŘIPRAVUJE SE:
Srdečné pozdravy z Řecka (Ikar, 07/24)
Detaily knih:
https://www.knizniklub.cz/autori/59210-alena-damijo.html
Kontakt: damijoa@gmail.com