Vítejte na palubě, a zase si hezky vystupte
Po obědě jsem si po třicáté zkontrolovala, zda mám sbalené pasy, palubní jízdenky a mobil, a když jsem si šla po dvanácté vyprázdnit střeva (naštěstí netrpím cestovními horečkami!), napadlo mě podívat se, jestli letiště v tomhle počastí vůbec funguje, a zda k němu jezdí vlaky. Letiště odbavovalo, jak kdyby mělo vítr za zády, zato vlakům shodil vítr signál z plachet. Hvízdla jsem na děti, že odcházíme z domova teď hned a žádné crcání, ať se na letiště dostanem včas, a protože signá byl zatím nalezen, byli jsme tam coby dup. Protože jsem doma v chvatu zapomněla sendviče a protožejsme měli kupu času, rozhodli jsme se ho vyplnit v McDonaldu zaplňováním mezer ve střevech a žaludku, neb jako školní koordinátor zdravého životního stylu musím mít aktuální přehled o tom, jestli jsou přesolené smažené hranolky a hamburgery s podivnou okurkou stále ještě nezdravé.
Letadlo bylo mírně zpožděné, takže jsme v době plánovaného odletu v 18.25 ještě stále trdlíkovali v hale, ale co, hlavně, že poletí! Coby majitel dítěte mladšího pěti let jsme s holkama nastoupili mezi prvními, pohodlně se usadili, připoutali, vybalili časopisy a svačinu a radovali se, že kapitán letu vypadá, že je v dobré náladě. Záhy na to nám kapitán bodře sdělil, že do letadla cestou sem prásknul blesk a má na předku dvě díry, které budou muset prohlédnout technici, což taky může trvat dvě až tři hodiny, a že proto bude rychlejší zase hezky vystoupit a počkat na jiné letadlo, které co nevidět přiletí z Amsterodamu.
Nevím, kudy bouřku oblétalo letadlo z Amsterodamu, zřejmě přes Káhiru, navíc po třech hodinách čekání v hale kleknul počítačový systém, takže nás pak půl hodiny odbavovali manuálně, ale což. Mám tzv. pollyanovskou životní filozofii, tudíž věřím, že vždy se dá najít něco, z čeho se člověk může radovat, a tak jsem se radovala, že jsme v zasaženém letadle neseděli my (přestože už jsem slyšela o Faradajově kleci), že aerolinky mají k dispozici jiné letadlo (v minulosti mi už kolik letů ze stejného důvodu zrušili), a konečně že letiště Gatwick, v jehož hale opět trdlíkujem, pronajalo dvacet metrů čtverečních skvělé kavárně Costa.
Když jsme se nakonec po čtyřech hodinách opět pohodlně usadili, připoutali a vybalili časopisy (o svačině už nemohla být řeč), oznámil nám kapitán letu, že díky zpoždění obdržíme zdarma něco na zub a také něco na svlažení jazyka. Letadlo radostně zašumělo velkým očekáváním, načež bodrý kapitán suše upřesnil, že tekutá nabídka se nevztahuje na pivo, víno a jiné alkoholické nápoje, takže letadlo zase zklamaně ztichlo.
Vyrazili jsme na ranvej a po prudkém rozjezdu se vznesli. Podle mě se vždy jedná o nejlepší a nejbáječnější část letu, přestože mi ve výšce, kdy se domy promění na krabičky od čaje, vždy proletí hlavou, že teď už je to na zabití. Sotva se z krabiček od čaje staly krabičky od sirek, letadlo se prudce zakymácelo a o takový metr kleslo. Vyjekla jsem, chytla se sedadla před sebou a v duchu činilla pokání z toho, že jsem se v minulosti často smála manželovi, který má z létání panickou hrůzu, a pojídala přitom jeho příděl sušenek na cestu. Teď jsem se hystericky modlila já a zatímco se letadlo houpalo ze strany na stranu, přemýšlela jsem, jestli se nemám odpoutat, vyskočit na sedadlo a dát lidem poslední výzvu k usmíření se s Nejvyššími místy. Lehce mě také znervózňovalo, že jsem manželovi nepřeposlala kopii cestovního pojištění, a tudíž že ani nezbohatne o potenciálních pět tisíc libuší, na které ocenila můj život pojišťovna.
Turbulence jsme však naštěstí nechali rychle pod sebou a za sebou, a protože posádka začala servírovat občerstvení, hodila jsem se do klidu, navždy však usvědčena z pomíjivosti lidského života, a v Praze se pak s úlevou připojila k ostatním pasažerům, kteří pilotům po dosednutí na václavohavlovskou ranvej od srdce zatleskali.
Když jsme v jednu ráno přistáli, pomyslela jsem si unaveně, že nemůže být hůř, protože mě ještě čeká dvouhodinová cesta domů. Dvousethlavý zástup lidí, dychtící přepravit se z Prahy do Londýna a čekající na náš čtyři hodiny zpožděný let, ukázal, že hůř rozhodně být může. V hale totiž nebyla Costa. A to ti chudáci ještě nevěděli, že jsme jim cestou do zemského ráje sežrali všechny sendviče, na které mají ze zákona nárok.
Alena Damijo
Kovářova vánoční kobyla
Kovářova kobyla prý chodí bosa. Miluju česká přísloví a vidím v nich hlubokou moudrost věků, ale s tímhle jsem až do nedávna tak úplně nesouhlasila – přece když něco umím, tak tím spíš to udělám doma pro sebe a svou rodinu, ne?
Alena Damijo
Ha! Covid! Přišel nezván, nevítán
...domácnost mou otočil a mě tím vytočil! Po více než roce a půl pandemie jsem takto "mrazíkovsky" mohla poprvé zavřeštět i já. Byl pátek ráno, už jsme s dcerkou skoro připravené vyrazit do školy, a zatímco se dítě zubí,...
Alena Damijo
Být stále mlád
Nedávno jsem narazila na článek s titulkem „šik po čtyřicítce“. Ani nevím, o čem byl – jen ten název totiž zvednul ze židle mě i mé čtyři křížky, páč to znělo jako „i stará rašple se ještě může zatřpytit."
Alena Damijo
Halloween? Ne, děkuju
Anglie potemněla, a kam se oko podívá, tam svítí vydlabaná dýně, visí přerostlý pavouk a nebo straší zlý duch či ohyzdná čarodějnice. Přichází totiž noc děsů – Halloween, dlouho očekávaná zábava mladých věkem i duchem!
Alena Damijo
Jak být dobrým "školním rodičem"
Každý z nás chce pro své dítko to nejlepší a touží být nejúžasnějším rodičem pod sluncem. Ale uvědomujeme si, že ne každý takový milující rodič je zároveň skvělým „školním rodičem“? My učitelé bychom mohli vyprávět...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Řidič Porsche srazil ve Vysočanech ženu s kočárkem, ta utrpěla vážná zranění
V pražských Vysočanech sjel řidič automobilu ze silnice a srazil ženu s kočárkem. Podle mluvčího...
Školák měl v osmi letech dvě mrtvice. Nemocných dětí od covidu přibývá
Premium Netušili jsme, že mrtvici mohou dostat i děti, říkají rodiče těch, které to zažily. Některé dokonce...
Silný vítr komplikuje dopravu. Z Havlíčkova Brodu nejezdí vlaky na dvou tratích
Silný vítr potrápil hlavně řidiče na Pardubicku. Z důvodu pádu několika stromů museli policisté...
Klempíř - Pokrývač do Německa
Arcon Personalservice GmbH
nabízený plat:
75 260 - 90 320 Kč
- Počet článků 111
- Celková karma 7,98
- Průměrná čtenost 2008x
KNIŽNÍ VÝPLODY:
Anglické listí (2017)
Mé anglické sezony (2018)
Angličan v Česku aneb Czech Me Out (2019)
Češka v Anglii aneb T(r)ipy za všechny prachy (2021)
Rozmarná Anglie aneb Nikdy není tak zle (2023)
PŘIPRAVUJE SE:
Srdečné pozdravy z Řecka (Ikar, 07/24)
Detaily knih:
https://www.knizniklub.cz/autori/59210-alena-damijo.html
Kontakt: damijoa@gmail.com