Amadeus - Dětství v Salcburku

­­­­­­­­­­­­­Úvodem bych ráda zdůvodnila výběr tématu. Wolfgang Amadeus Mozart je pro mě jedním z nejgeniálnějších lidí, kteří se kdy zrodili. Jeho životu a dílu jsem věnovala několik posledních let. 

V polovině 18. století byl Salcburk hlavním městem politicky nezávislého arcibiskupství situovaného mezi Rakouskem a Bavorskem. Dvůr prince-arcibiskupa nebyl pouze politickým, ale také hudebním centrem země, a zde Leopold Mozart sloužil jako druhý houslista v dvorním orchestru. Narodil se jako syn knihvazače v Augsburgu, Leopold původně přišel do Salcburku studovat filozofii a právo, ale jeho pravým posláním byla hudba. Po jeho vyloučení z univerzity v druhém roce studia, získal místo jako komorní hudebník v souboru místní katedrály a odtud se později dostal ke dvoru.

V roce 1747, po čtyřech letech v arcibiskupské kapele, se Leopold oženil s Annou Marií Pertl, dcerou státního úředníka. Ze sedmi dětí, které spolu měli, se jen dvě dožily dospělosti Anna Maria Walburga, přezdívaná Nannerl ,narozena v roce 1751 a syn narozený o pět let později, který byl pokřtěn 28. ledna 1756 jménem Johannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart.

Wolfgang Amadé, jak se později sám pojmenoval, byl synem výjimečného otce

. Kniha Versuch einer Gründlichen Violinschule(Pokus o důkladnou houslovou školu), publikoval ve stejném roce, jako se narodil jeho syn a přinesla Leopoldovi slávu jako houslistovi, učiteli a skladateli až za hranice arcibiskupství. Následujícího roku získal Leopold pozici oficiálního dvorního skladatele a roku 1763 vice-kapelníka. Naneštěstí Leopoldův kariérní postup byl pomalejší než-li doufal, ale náhradou mu za to byly jeho děti, které už od útlého věku projevovaly nadprůměrné hudební nadání.  Konkrétně u chlapce se zdálo, že má až neuvěřitelný dar. Otec Leopold se vášnivě ujal výuky ''Nannerl'' a ''Wolfgangerl'' ve všech oblastech hudby. Neúnavně dětem připravoval cvičení a psal pro ně celé knihy, podle kterých se učí hudebníci dodnes.

Společně se svojí sestrou se malý Mozart rychle zlepšoval a byl na nejlepší cestě k tomu, stát se vynikajícím pianistou a ještě navíc studoval hru na housle. Již v pouhých pěti letech složil svou první skladbu Andante a Allegro pro cembalo (K 1a/b). Míra talentu obsažená v této skladbičce ohromila dokonce i jeho odměřeného otce, který okamžitě vypracoval odvážné plány na cestu po Evropě, protože Salzburg nebyl nejvhodnějším místem k předvádění jeho zázračného dítěte.

Dvanáctého ledna 1762 navštívila rodina Mozartova Mnichov, kde Nannerl a Wolfgang vystupovali u dvora bavorského kurfiřta. V září téhož roku podnikla další cestu, doprovázena matkou a služebnou, tentokrát do Pasova a Linzu, kde měl Wolfgang první veřejný koncert. Zpráva o zázračném dítěti se šířila rychlostí blesku, až se dostala do Vídně, kam také směřovala i rodina Mozartova. Vídeň se v 18. století považovala, vedle Benátek či Neapole, za jedno z hudebních center Evropy. Pomyslnou třešničkou na dortu pak bylo přijetí u místního dvora.

Mozartovi přijeli do Vídně 6. října 1762 a o týden později se dočkali přijetí u císařského dvora v Schonbrunnu. Marie Terezie darovala dětem dvorské oblečení a sto dukátů, a projevila přání, aby zde rodina nějaký čas setrvala. Také maďarská šlechta byla nadšena novou atrakcí. Proto rodina odcestovala na krátký čas do Pressburgu (dnešní Bratislavy). Předtím než na konci prosince opustili znovu Vídeň a vrátili se domů, byli zahrnuti všemožnými dary od šlechtických rodin.

Začátek nového roku nebyl zrovna šťastný, malý Wolfgang onemocněl a jeho neduhy ho poté provázely vlastně celý život. Ačkoli úskalí dlouhé cesty mohli pravděpodobně za sníženou obranyschopnost malého Mozarta, bylo by nespravedlivé obvinit Leopolda z toho, že by vědomě riskoval zdraví svého synka.

V únoru roku 1763 vystoupil sedmiletý Wolfgang se svou sestrou poprvé na dvoře Salcburského arcibiskupa, hraběte Schrattenbacha. Šlechtic si Mozartovi oblíbil, proto se rozhodl přispět jim na další cestu. V červnu roku 1763 odcestovali tedy Mozartovi znovu, tentokrát se jejich cílem stala Paříž a Londýn, dvě největší hudební centra západní Evropy. 

Pokračování příště.