Veřejný sektor utržený ze řetězu

Státních zaměstnanců rychle přibývá, soukromých ubývá. Zaměstnanci soukr. sektoru se obávají o svá pracovní místa. Stát se musí uskromnit. Začněme snižovat počet úřadů a platy zvyšovat jen pokud porostou mzdy v soukromém sektoru.

Průměrná mzda v soukromé sféře pokulhává za průměrným platem ve veřejné sféře a rozdíl se rychle prohlubuje. Státních zaměstnanců rychle přibývá, soukromých ubývá. Takhle to dál nejde, stát se musí uskromnit. Jediné správné řešení je snižovat počet úřadů a platy ve státní sféře zvyšovat jen pokud rostou mzdy v soukromém sektoru.

Jakoby zaměstnanci státu a zaměstnanci soukromých firem žili na odlišných planetách. Veřejný sektor a soukromý sektor vypadají jako dva zcela odlišné světy.

Mediánový výdělek v soukromém sektoru byl ve třetím čtvrtletí uplynulého roku 31 073 korun, zatímco ve veřejném sektoru činil 39 512 korun (zdroj www.ispv.cz). Jinými slovy, typický zaměstnanec v soukromém sektoru vydělává skoro o čtvrtinu méně než zaměstnanec státního sektoru.

Nebylo tomu tak vždy. Ještě v roce 2014 byly průměrné mzdy v soukromé sféře vyšší než ve státní. Pak se ale platy lidí na výplatní pásce státu utrhly ze řetězu.

Koronavirová krize tyto rozdíly dále prohlubuje. Zatímco zaměstnanci soukromého sektoru se obávají o svá pracovní místa a provozovny jejich zaměstnavatelů jsou často z důvodu vládních nařízení uzavřené, zaměstnanci státu mají pohodu a jistotu. (O živnostnících nemluvě!)

Jak ukazuje tabulka, zatímco v r. 2016 vynakládal stát na platy 151 miliard korun, v roce 2019 to bylo o 38 procent více – 209 miliard. Za poslední tři roky rostly výdaje na platy ve státním sektoru o více než 10 procent každý rok. Počet lidí na výplatní pásce státu narostl z 422 tisíc v roce 2016 na 449 tisíc v roce 2019. Vyplývá to z údajů ve Státních závěrečných účtech za uplynulé roky.

	2016	2017	2018	2019

Zdroj: Státní závěrečný účet (2016-2019)

Rozdíl v efektivitě a produktivitě práce ve veřejném a soukromém sektoru je přitom často do očí bijící. Lidé mnohdy covid-necovid tráví hodinové fronty na provedení různých úředních úkonů. Obyčejné zřízení nebo prodloužení parkovacího oprávnění na městském úřadě je složitý úkon s frontami a formuláři jak z minulého století, zatímco obdobné služby soukromého sektoru jsou otázkou pár klinutí. 

Státní úředníci se přitom nemusí jinak obávat o svá místa, covid jim dal za nezměněný plat omezené úřední hodiny a práci z domova.

Netvrdíme, že státní zaměstnanci nejsou potřební. Někdo musí vydávat cestovní pasy, někdo vyučuje naše děti… Veřejný a soukromý sektor by ale neměly být dva odlišné světy, kdy jeden je v klidném závětří a druhý vydán na pospas bouři.

Peníze na platy zaměstnanců státu jdou z daní pracovníků v soukromém sektoru. I když to tak podle statistik vypadá, státní zaměstnanci a soukromí zaměstnanci nežijí na odlišných planetách. Platy ve státním sektoru by měly tudíž držet krok s platy v soukromé sféře. Je naprosto neodpovědné, když vláda dusí soukromý sektor a hýčká si veřejný sektor. To nemůže dopadnout dobře.

Jediné správné řešení je snižovat počet úřadů a platy ve státním zvyšovat jen pokud rostou mzdy v soukromém sektoru.