Diskriminace aneb další den v Ústavu pro studium dopravy
Šéfová zavírá dveře kanceláře a nabízí mi židli. Usedám. Kdopak si na mě asi stěžoval?
Neví, jak začít. Sedí proti mně, na sobě letní šaty. Bujný výstřih a svetr, jenž se nezapíná; oteklé tváře a kruhy pod očima. Nedívají se na mě, ale z okna. Od okna zbloudí ke dveřím a od dveří ke stolu. Leží na něm halda papírů. Další papíry vytékají z krabic vyrovnaných u stěny. Projekt bezpapírová kancelář se zjevně příliš nedaří.
Šéfová pozvedne zrak a zase jej sklopí. Takřka s ní soucítím. Jaké to asi je, když přijde večer domů? Svobodná matka, jež se zcela obětovala pro dítě. Takových let pro ně žila. Pro co žije dnes? Uvařit snídani, vypravit dceru do školy, spěchat do práce a z práce do družiny, z družiny na gymnastiku a večer úkoly, uvařit, vyprat, sklidit nádobí, v noci dodělat, co v práci přes den nestihla, a ráno vše začíná znova. Alespoň není čas přemýšlet. Ale dnes? O čem přemýšlí, když sedí v prázdném domě před televizí? Lituje? A co Arlene? Také lituje? Toho, co bylo a toho, co mohlo být? Drobná plavovláska, dva roky zcela sama v malém městě kdesi uprostřed Evropy. Co hledala v té drobné nevýznamné zemi, odkud kdysi přišli její předci? A co našla? Mě.
„Victor,“ šéfová pronese a veškerá má sympatie rázem povadne. Opravdu ho nemám rád.
Prý s ním odmítám spolupracovat.
Mlčím. Nevím, co slušného bych řekl. Slova, jež se mi honí v hlavě, slušná rozhodně nejsou.
Šéfová vzdychne, načež opět promluví. „Pochop, že jsme tým.“
A je to tu zase. Tým a provaz.
„Musíme táhnout všichni stejným směrem a ne každý jinam.“
Přitakávám. Rozumím. Mám přece týmového ducha. O tom snad nemůže nikdo pochybovat.
„O tom samozřejmě nikdo nepochybuje,“ spěšně mě ujišťuje šéfová.
Povzbuzen, přecházím do protiútoku.
„Co když,“ nadhodím, „má se mnou Victor problém kvůli mému původu?“
Ticho. Zcela jsem ji uzemnil.
Šéfová není schopná slova. Nedokáži se neusmívat. Totální vítězství. Snad mě bůh osvítil, že jsem si vzpomněl na diskriminaci.
Je nad slunce jasné, že šéfová ode mne nic podobného nečekala. Nejsem totiž typická minorita; vypadám jako ostatní kolegové. Avšak zákon nehovoří o diskriminaci pouze v souvislosti s rasou a barvou, ale také se výslovně zmiňuje o vyznání, náboženství, pohlaví, manželském stavu, sexuální orientaci, invaliditě, věku a, ano, národním původu. „A každý ví, že svým národním původem se od ostatních zaměstnanců odlišuju,“ dodám takřka vesele.
Šéfová stále ještě nereaguje.
Mnu si ruce. Jsem se sebou velmi spokojen. Velkoryse proto navrhnu, že se snad jedná o nedorozumění.
Okamžitě se toho chopí. „Ano, jistě, nedorozumění,“ opakuje dychtivě, až s ní opět soucítím. „V tom případě snad není nutné do toho, alespoň nyní, zatahovat personální oddělení.“
Souhlasím.
Šéfová si oddychne. Dokonce se jí do tváří vrátí trochu barvy.
„S Victorem si samozřejmě promluvím, abychom se podobným nedorozuměním v budoucnu vyhnuli,“ dodá, aby nemohla být nařčena, že situaci zametla pod koberec.
Přikývnu a pomalu se začnu zvedat.
„Pokud je to vše... Rád bych dodělal ty tabulky.“
„To by bylo bezvadné.“
Odcházím radostně. Dokonce špásovně mrknu na Victora, zcela náhodně se ochomýtajícho na chodbě. Z jakéhosi důvodu mé mrknutí neopětuje.
Jakub Dajč
Ucho aneb Dick Rozparovač
Nechoďte k holiči, jeli vám život milý! Či alespoň vaše zdraví. (Krvavé a značně bolestivé drama z Ameriky).
Jakub Dajč
Ježíš
Vánoce jsou krásné svátky. Nikdo by o nich ale neměl být sám. Ani ten Ježíš. (Příběh ze současné Ameriky).
Jakub Dajč
Když jde blizard s vichřicí...
Nejedu sám vánicí, jak zpívá Jiří Grossmann, ale v narvaném autobuse. A cesta je to kupodivu zábavná a obohacující. Dozvím se mnohé o kávě s exkrementy a o menopauze. (Příběh ze současné Ameriky.)
Jakub Dajč
Gender a diskriminace
Člověk dnes musí být skutečně opatrný, aby se něčeho strašlivého nedopatřením nedopustil. (Příběh ze současné Ameriky)
Jakub Dajč
Poslední videopůjčovna
V novinách vyšla stručná zpráva, že v našem (zhruba čtyřmiliónovém městě) zavřela poslední videopůjčovna. Časy, ty se vskutku mění. (Příběh ze současné Ameriky)
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Pronájem bytu 3kk se zahradou
Bezděkovská, Strakonice - Strakonice II
11 000 Kč/měsíc
- Počet článků 42
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 702x
aneb
Amerika
Momentky ze současné Ameriky. Některé příhody by se mohly udát všude a některé pouze tady.