Našla jsem ji!

Vždycky jsem si představoval lidské vztahy a zvláště Ty partnerské jako obrázek puzzle a nás, každého jednoho, jako jednotlivé kostičky s jejich zoubky, „panožkami“, obloučky či hranami.

Snově ideální je, když do sebe kostičky krásně zapadnou, protože pak dohromady tvoří krásný ničím nerušený obrázek.

Bohužel, většinou je to tak, že někde některé kostičce kousíček přebývá, někde se jí ždibíčku nedostává. Barvy a kontury výsledného obrazu na sebe nenavazují, společně neladí. Potom je moc smutné sledovat, jak se jedna či obě zúčastněné kostičky usilovně snaží si tu kousek upilovat a kousek doplnit a lépe či úplně jinak se zabarvit, aby pocit ladu učinili dokonalým. Nezřídka se některá kostička rozhodne zůstat tak jak je a vyžaduje po sousední kostičce, aby se změnila pouze ona.. Snaha se počítá, věřte. Bohužel, často je tato snaha odsouzana k zániku, protože.. jsem o tom přesvědčená... neladící kostička ve skutečnosti schází v jiné části obrazu.

I já jsem několikrát byla kostičkou nezapadající do obrázku, většinou jsem se naivně snažila své obloučky zmenšit či zvětšit (omlouvám se za dvousmysl) a doufala, že to je to pravé a ořechové, i já jsem několikrát zažila to zklamání, když jsem zjistila, že mé i partnerovo snažení skončilo fiaskem.

Ale zázraky se dějí (a já věřím, že to máme každý někde napsáno)

Našla jsem svou chybějící kostičku puzzle...nebo ona si našla mne? Tam, kde mně se nedostává (třeba níže zmíněné trpělivosti, ale i důslednosti, sebeovládání, nadhledu, shovívavosti, empatie...), tam mne má kostička dokonale doplňuje. Dokáže mne rozesmát, poradit či něžně pokárat. Na druhou stranu, dává mi denně najevo, jak velkou důležitost pro ni mám já. Pak taky máme spousty detailů společných, podobných, spolu ladících, paralelně probíhajících. Dokonce i barvy ladí a zájemně se doplňují, kontrury obrazu na sebe navazují a zdá se, že se naším spojením propojily naše dosavadní části obrazu.

Nikdy jsem neměla potřebu skládat puzzle. Jednak se mi nedostává potřebné trpělivosti, nikdy mě to nebavilo a děsila mne představa toho utraceného času a všudypřítomných kostiček. Na chuť jsem této zábavě (v elektronické podobě) přišla až minulý rok, kdy jsem si hrou krátila poslední dny před narozením našeho synka.