Kde je ukryta demotivace

Přiznejme si sami sobě, kolik už jsme měli nápadů a přání, co bychom chtěli ve svém životě změnit, co všechno bychom se chtěli naučit, čeho všeho dosáhnout.

Co je to za podivnou sílu, která nám nedovolí něco začít a pohnout se z místa? Proč nerealizujeme dokonce i věci, o kterých víme, že jsou pro náš život rozhodující? Je to boj s větrnými mlými. Nejdříve máme do něčeho chuť, jsme tím nadšení, přitahuje nás to a po pár krocích se nám přestane chtít. Mnohdy už po prvním kroku začínáme věci odkládat na později. Kdyby se nám tak chtělo, jak se nám nechce. Kam se poděly po tak krátkém čase chuť a odhodlání, se kterými jsme se do nějaké změny pustili? Dostavují se více či méně pocity demotivace a necháme se převálcovat nedostatkem času, starostmi o děti, množstvím jiné práce a podobně. Zvláštní je, že se může jednat o věci racionálně důležité pro náš život nebo dokonce nutné k přežití a my je i tak odložíme na neurčito. Jedná se o situace, kdy sice víme, že např. angličtina nám pomůže v práci k povýšení nebo k uskutečnění nějakého plánu, ale neučíme se. Kolik pacientů zažije strach, když se dozví, že jsou vážně nemocní a přesto nenajdou sílu přestat kouřit. Podle statistik pouze 3-5 procent lidí je schopno stanovit, co chtějí a také toho dosáhnout. Většina lidí však s tím má problémy, vůbec nezačnou nebo se po krátké době zastaví. Hodně lidí také často mění jeden svůj nápad za druhý. Otázkou je, co se to vlastně děje v naší hlavě a brání nám začít a pokračovat v tom, co chceme. Odpovědí je reakce nás samých na změnu, ke které má dojít. Problém je, co se děje na vědomé a nevědomé úrovni v našem mozku. Změny v našem životě jsou hodnoceny jako něco nebezpečného. Náše mozky nejsou nadšeny ze změn. A snaží se o to, aby se žádná změna nekonala. Podle Paula MacLeana máme tři mozky. Neocortex, který se vyvinul nejpozději a pokrývá 95% hemisfér. Zde se odehrávají „myšlení“, analýza, logika, naše představy a vizualizace. V limbickém systému jsou uloženy naše emoce a v tzv. plazím mozku, který je nejstarší, naše instinkty. Tolik opravdu stručný výklad. V neocortexu je tedy uložena sféra racionální a v limbickém systému a plazím mozku sféra podvědomá, emocionální. Z toho naprosto jasně vyplývá, ze naše motivace a demotivace nevzniká na vědomé, ale podvědomé úrovni. Ideální by bylo, kdyby v našem neocortexu vznikla myšlenka na jakoukoliv změnu, proletěla by do limbického systému a plazího mozku a tito dva by udělali všechno proto, abychom byli tak motivování a cítili se tak skvěle při vytváření změn, že by každá nová změna v našem životě proběhla naprosto snadno. To je ideál. A právě těch 3-5% lidí to tak má. To, co si vymyslí na úrovni racionální se propojí s motivací, pozitivními emocemi a chutí něco dělat. Dobrá zpráva pro všechny je: KAŽDÝ Z NÁS SE TO MŮŽE NAUČIT. /výňatek z úvodu připravovaného kurzu/