Alfa rytmus

Německý psychiatr dr. Hans Berger prováděl ve dvacátých letech jisté experimenty, při nichž připojoval pacienty na elektroencefalograf.

Zjistil, že mozky pacientů vysílají vibrace, které se liší svou frekvencí a povahou, avšak z obavy, že se v lékařských kruzích zesměšní, svá data nezveřejnil. Když nakonec v roce 1929 své výsledky publikoval, svět se dověděl, že mozek vysílá kmity, které se pohybují mezi osmi až třinácti cykly za sekudu. Berger je nazval alfa rytmem. Jak W. Grey Walter vysvětlil ve své knize „The Electrical Activity of the Brain” (Elektrická aktivita mozku) alfa rytmus „je možné rozlišit pomocí té části mozku, ze které je vysílán, téměř pokaždé je nejvýraznější v zadní části hlavy, kde nervové signály z očí dosahují v mozku svého cíle (zrakové centrum v týlním laloku mozku). Dále je obvykle největší a nejpravidelnější, když má člověk zavřené oči a jeho mysl je v klidu.“ Další typ elektrické aktivity mozku, který se ztotožňuje se stavem, kdy lidé využívají všech pět smyslů a vytvářejí třináct až osmnáct vibrací za sekundu, vešel ve známost jako beta rytmus. Pomalejší frekvence se nazývá theta, a pod pět kmitů delta rytmus. Pro nás to znamená, že kdykoliv se zaměstnáváme svými pěti smysly, vytváříme třináct a více vibrací za sekundu, což je velmi rychlý cyklus. Když zavřeme oči nebo relaxujeme, můžeme tyto vibrace snížit na něco mezi osmi až třináctí kmity. K tomu dochází ve chvíli, kdy vyloučíme smyslové podněty a dosáhneme stavu, v němž je mysl schopna mimosmylového vnímání. Půjdeme-li dále k hladině theta nebo delta, upadneme do spánku, jak objevili moderní badatelé zabývající se studiem snů. Vědečtí následovníci dr. Bergera se zabývali utvářením mozku u dětí ve snaze nalézt odpovědi na otázku, jak se mění mozková aktivita. Zjistili, že novorozenci vytvářejí během spánku delta rytmus, roční děti vysílají vlny theta o pěti až šesti kmitech za sekundu, dvouleté až tříleté děti začínají vyvíjet alfa rytmus, což pokračuje do sedmi až osmi let dítěte, kdy se stávají dominantní vlny beta. W. Grey Walter tyto výsledky na základě vlastních vědeckých výzkumů potvrdil. Tyto jevy může pozorovat každý, kdo se zabývá dítětem mezi dvěma a sedmi roky, kdy mozek dítěte funguje převážně v alfa hladině. V tomto věkovém období jsou děti jako skutečné houby pro nasávání informací. Po sedmém roce dětského věku se přirozenost a lehkost vnímání, která je charakteristická pro hladinu alfa, ztrácejí. Škola a její tuhá disciplína nesou vinu za tuto ztrátu. Nyní se zdá, že příčinou je beta rytmus a ti, kteří pracují v hladině beta reagují na okolní svět spíše smyslově, než aby o něm přemýšleli, řešili jeho problémy či vytvářeli nové světy, jak by dokázali ve stavu alfa. Hladina alfa má proto velký význam pro vzdělanost a studium obzvláště v průmyslovém světě, jakým je náš. Dnes jsme se stali skutečně „vyladěnou, zapnutou“ společností, jelikož jsme natolik ponoření ve smyslových podnětech, že zapomínáme, jak zaměstnat a naplno využít své duševní schopnosti. Proto je tolik lidi sužováno nemocemi způsobenými stresem. Dochází k potlačení přirozeného fungování mozku. Lidské tělo tímto nedostatkem trpí, neméně však i mysl, protože ji nedovolujeme, aby vzniklé problémy řešila. Meditace nebyla nikdy tak naléhavě potřeba, jako je tomu v současnosti, neboť v meditaci se člověk musí odpoutat od pěti smyslů a sestoupit do „podsvětí“ vnitřního já. V tomto procesu dochází k tělesnému uvolnění a mozek zpomaluje na hladinu alfa. Po přiměřeném odpočinku se mozek dokáže znovu vrátit ke své normální beta aktivitě s obnovenou nergií, protože tělo i duch byly - alespoň dočasně – uvedeny do kontaktu s myslí. Zdroj: Sanders G. Laurie & Melvin J. Tucker Centering