U nas ve Spanelsku jeden farar vcera prohlasil, ze predtim bylo lepsi, kdyz chlap prisel ozralej z hospody a zenskou jenom zmlatil, a ne jak ted kdyz ji rovnou zabije. (Jednalo se o reakci na nedavnou vrazdu byvale manzelky). Lidi byli pohorseni, ale nasli se i taci, co ho branili (pry byla jeho slova spatne interpretovana) ... vsechny zeny

Dovolím si (pro autorku) formální doporučení - zkuste členit text do odstavců, hrozně špatně se to takto čte.

Protože se tím zřejmě nějak zabýváte - já spíše tak nějak po právní stránce - psala jsem nějakou práci do školy na toto téma- tak nabídnu další zkušenost ze života. doufám, že vám to nevadí, na toto téma se chci něco dozvědět.

Když jsem byla v dívčím věku, naproti nám na patře bydlel pár. On ji mydlil jak žito. S děsem v očích jsem jednou po návratu ze školy sledovala jak zmydlená mu visí na noze a řve aby ji neopouštěl, zatím co on řval, že už jí má plné zuby a chce se rozvést a odejít od ní.

Když mi bylo asi 18, viděla jsem ji na nádraží. Troska. Ptala jsem se maminky co o ní ví. Prý od ní odešel, ale ona za ním pořád lezla, vždycky dostala nakládačku aby za ním nechodila a za chvíli tam byla zas.

Prý je to nějaký syndrom.

Co s tím?

Můžete mi, prosím, říci, jak mám jednat, když vím o týrané ženě, ale ona nechce svou situaci řešit? Chrání tyrana, hledá omluvy pro jeho jednání a když od něj na chvíli uteče opakovaně se k němu vrací a nadává všem kteří se jí snaží pomoci, nabízí bydlení, pomoc s prací, dětmi. všichni tito jsou náhle nepřáteli její velké lásky, která je velká do okamžiku opět napuchlého oka?

Laskavý a trpělivý přístup naráží jen na její odpor a nekonečné omluvy proč ho nemůže opustit (protože by se chudák nenajedl, nevypral by si, neměl si na kom schladit žáhu a taky děti by přišly o tátu a byly ochuzeny o jeho výstupy.....)

Jak mám jednat, mám jít na policii udat dotyčného? Jasně, ale ona nadále tvrdí, že celé udání je nesmysl. I když přileze s namláceným obličejem, tvrdošíjně odmítá podat oznámení a tvrdošíjně hájí toho svého, že je vlastně chudák a jen co se vylíže z nejhoršího, je schopna vám vynadat jak toho jejího nechápete a jste zlí?

Vydržela jsem to několik let. Pak jsem ji poslala víte kam.

Pokud ji nekdo zranil, tak by to mela resit policie. Byt vami, tak to nahlasim sama.

A ona je psychicky tak utyrana, ze nevi ci je. To je typicke u obeti.

Ještě by stálo za to, aby se dodalo, že ženy se často uchylují k něčemu, co po právní stránce nelze tak jednoznačně definovat jako skutečné násilí, protože žádné lékařské vyšetření živého muže nebo žádná pitva mrtvého muže to odhalit nemůže, ale co si vůbec nezadá s nejhrubším násilím: uchylují se k psychickému teroru věčnými hysterickými scénami. K těm mají muži mnohem větší odpor než ženy, a tak ženě ani tak nevadí, když navodí hysterickou atmosféru, zatímco chlapa to psychicky deptá. A hysterická ženská to vycítí a právě na to se zaměří. A přímo se v tom vyžívá. Odpovědí na ženskou hysterii by byla skutečně jen rázná mužská reakce, ale tu slovní většinou chlap neudělá právě proto, že k hysterickým scénám má zábrany (nejen k těm, které jsou dělány jemu, ale i k těm, které by měl udělat sám) a ta fyzická, tedy domácí násilí, je za prvé proti zásadám slušného chlapa a za druhé protiprávní.

Jestli existuje Nejvyšší soud po smrti, tak hysterická ženská, která hodného manžela svými neustálými scénami zdeptala do formy rezignujícího chudáka, musí být souzena stejně přísně jako alkoholik, který ženu týrá fyzicky. Tyto dvě formy násilí si navzájem nezadají.

Chlapi maji k hysterickym reakcim zabrany?  To je jen takova fama.

A člověk který má podezření na domácí násilí, má dělat jako co? Policie přijede a zase odjede. Bohužel - takové jsou u nás zákony, u nás se skutečně čeká např. na ten mord! Takže kdybych chtěl pomoci, tak se mi to stejně nepodaří. Bohužel . . . .