Akce NATO v Libyi znemožnily účinně zasáhnout proti násilí v Sýrii

Ve světle událostí v Libyi bude potřeba doplnit mnohé významové slovníky o vysvětlení pojmu tzv. bezletové zóny v chápání Rady bezpečnosti OSN a jejího vykonavatele NATO. Prostý čtenář by mohl nabýt zmýleného dojmu, že bezletová zóna je zóna, kde nic nelétá a na dodržování tohoto nařízení dohlíží nějaký supervisor - nic víc, nic míň. Jak je však vidět z vývoje situace v Libyi, znamená bezletová zóna v podání RB OSN a NATO taktéž útoky spojeneckých letadel na pozemní cíle jako jsou lodě, kasárna, letiště, důležitou infrastrukturu země a to včetně civilních budov a nyní dokonce útok na kolonu vozidel v nitru Libye. V podstatě se tak jedná ze strany NATO o podporu a faktické přidání se na stranu rebelů, to vše pod pláštíkem nařízení o "bezletové zóně" nad Libyí.

Jsem si jist, že ve čtvrtek bouchlo v mnohých kancelářích evropských a amerických politiků šampaňské, když obdrželi oznámení o smrti Muammara Kaddafiho. Černé svědomí Sarkozyho, Berlusconiho a dalších bylo, s výraznou pomocí spojenců, zavražděno místními povstalci, kteří tak zdá se završili své jarní povstání proti režimu Muammara Kaddafího. Politici, kteří se s Kaddáfím ještě před několika měsíci objímali, nyní přispěli k jeho smrti. 
Není mi líto smrti plukovníka Kaddafího, byl to grázl, který stál za smrtí a utrpením mnoha lidí a jako s grázlem s ním bylo naloženo, ale způsob, jakým k tomu přispěly právě evropské státy a USA považuji za hanebné zneužití rezoluce RB OSN. Bohužel toto zneužití s sebou ponese důsledky, o kterých se první přesvědčí lidé v Sýrii a poté v dalších zemích.

Libye se svými obřími zásobami ropy, slabou armádou a velitelem, který se před lety vzdal výroby a získání zbraní hromadného ničení byla snadným a velmi, velmi lákavým cílem. Jakmile Západ ucítil možnost vyškrábat se po zádech povstalců na krk ropných zásob v Libyi, využil tuto příležitost a jednoznačně se přidal na stranu povstalců doufaje v odměnu v podobě štědrých kontraktů na libyjských ropných polích. Sýrie, ani Severní Korea významné ropné zásoby nemají, a tak se nemusí místní despotičtí vládci obávat nějakých akcí, neboť tam kde ropa není, tam "bezletová" zóna zřízena nebude. Z pohledu západních politiků tam totiž není co bránit a kvůli lidem se nikdo špinit nehodlá. Co naplat, že se ztráty mezi civilisty v Sýrii počítají po zásahu jednotek prezidenta Bashara al-Assada na tisíce a že v Severní Koreii si komunistická vláda v čela s rodinou Kim Čong-ila vyžádala dokonce statisíce, spíše však miliony mrtvých a utýraných lidí.

Navíc, vojenská síla Sýrie a především Severní Koree je nesrovnatelně větší, než byla síla Libye. Ropa a zisky z její těžby a prodeje se prostě hodí všem a to i Číně a Rusku, dvoum stálým členům RB OSN, kteří v klíčovém hlasování o rezoluci 1973 (2011) nevyužili své právo veta a pouze se hlasování neúčastnili a umožnili tak její přijetí. U Číny převážilo, že si to přála Africká unie a jelikož jsou čínské investice na tomto kontinentu velmi významné, dalo se očekávat, že se Čína spíše zdrží hlasování. Taktéž Rusko se zdrželo a dalo šanci rezoluci o bezletové zóně, byť u dřívějších hlasování, při kterém šlo o zásah na území suvereního státu, bylo téměř vždy proti. Z 15-ti členů se hlasování zdrželo ještě Německo, Brazílie a Indie. Zbylých 10 států rezoluci podpořilo.

A právě v Rusku je nyní zakopán pes. Proč? Protože Rusko, jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN, disponuje právem veta, které hodlá využít při případném hlasování o rezoluci umožňující jakýkoliv zásah v Sýrii. Moskva se vyjádřila zcela jasně ústy prezidenta, který prohlásil: "Rezoluci RB OSN o Libyi, která dala západním spojencům právo chránit uzavřením vzdušného prostoru libyjské civilisty, Západ změnil „v cár papíru, kterým kryje nesmyslnou vojenskou operaci“, nechtěl bych, aby to podobně dopadlo i se syrskou rezolucí, a proto žádná taková rezoluce nebude". Jistě, Libye je vcelku osamocená a od ruských hranic a jeho sféry vlivu vzdálena víc než Sýrie, která navíc leží i v zájmové oblasti Iránu, ale důvod k tomuto vyjádření a postoji dal Rusku právě Západ a jeho hanebné uchopení a vykonávání rezoluce o Libyi.

Dalším vysoce pravděpodobným důsledkem vyplývajícím z událostí v Libyii je ta skutečnost, že stávající a budoucí krutovládci nebudou mít nyní sebemenší zájem na tom, vzdát se výroby nebo vlastnictví zbraní hromadného ničení. Jedním z důvodů, proč se Západ odhodlal zaútočil na Libyi, krom přítomnosti ropy, totiž byl fakt, že si byl moc dobře vědom toho, že Kaddafí těmito zbraněmi nedisponuje, protože se jich v minulosti vzdal.

Přeji si, ať Libyjci naloží moudře se svojí nově nabytou svobodou. Jenom čas ukáže, zdali se Libyi podaří uspět, nebo se změní v další horký brambor a semeniště problémů tohoto světa. Nebyla-li by takto zneužita rezoluce RB OSN o bezletové zóně nad Libyí, tak věřím, že měli Syřané šanci na to, aby svět zabránil Basharu al-Assadovi v jeho krvavé řeži vůči vlastnímu obyvatelstvu. Díky událostem v Libyi se však tato cesta bohužel uzavřela, proto mnohé národy v čele se Sýrií zůstávají ve svém údělu osamoceny a nezbývá jim nic jiného, než si pomoct sami. Jedinou další možností je tak začít kopat a doufat v nalezení "černého zlata", poté už je jenom krůček k tomu, aby Západ podal pomocnou ruku a zavedl tzv. "bezletovou zónu"....