Cestovní deník - Trek okolo Manáslu část 5. - Stále podél řeky

Pro někoho normální dovolená, pro nás obyčejné lidi, zážitek na celý život. To je pro mne několik dnů po návratu z Nepálu, trek okolo Manáslu.

15. Lapubesi       884mnm                1.listopadu  2016             T+4        den 2.

Probouzím se okolo 6.hodiny. Beru foťák a chvilku se snažím zachytit ranní klid. Okolo 6:45 se začaly okolní hory osvětlovat Sluncem. Poprvé na cestě rozkládám i stativ a pokouším se zaznamenat osvětlené hory s naším dnešním domovem. Pak se začínají probouzet i ostatní. Okolo 8.hodiny snídáme a užíváme si nádherný klid.

V 9 hodin odcházíme. Cesta vede stále podél řeky, která hučí pod námi. Během dopoledne překonáváme několik lanových mostů a až okolo 13. hodiny přicházíme do Kholabeshi (1000mnm), kde si dáváme oběd. Tentokráte si objednávám nudlovou polévku. Jedná se o „čínskou“ polévku s nudlemi. Ač to byla čínská polévka, byla chutná a nudle z misky přetékaly.

Čekáme, až všichni dojí a budeme pokračovat směr Tatopani a Dobhan. Po hodině pochodu přicházíme do osady Tatopani. Zde vyvěrá horký pramen. Využíváme možnosti opláchnout se v teplé vodě, někdo si i vlasy umyje( ještě netušíme, že to bylo poslední místo z celých 15ti dnů, kdy jsme měli možnost se umýt v teplé vodě). Po krátké očistě pokračujeme dál podél řeky, kterou jednou přecházíme po novém mostě, vedle kterého jsou ještě pozůstatky původního.

Do Dobhanu (1100mnm) přicházíme v 17. hodin a pro dnešní den máme hotovo. Dnes máme za sebou 216výškových metrů.  Ubytovali jsme se v nově postaveném lodgy. Jsou to krásné dvoulůžkové domk. Samozřejmostí je společné WC a bohužel ještě nedokončená koupelna. Umyli jsme se na WC pomocí vody z kbelíku a 1litrového hrnku. Čistota z nás jen čišela. V prostorné jídelně jsme si objednali večeři a upíjíme donesený čaj. Probíráme uplynulý den. Venku už se úplně setmělo. Je úžasné, jak během několika minut přejde den v noc, která končí svoji vládu až ráno okolo 6:30.

Po asi hodině nás servírují večeři (opět jsem si dal Dal Bhat – byl vynikající). Pak opět posloucháme Radčino předčítání o českých vodácích na vlnách Budhi Ghandaki. Už to není hezké poslouchání. Jeden z vodáků zaplatil za toto dobrodružství životem.

Během dne se teplota pohybuje mezi 25-30°C a proto není výjimkou, že za den vypijeme každý 2-3litry vody. Netroufáme si pít vodu přímo z místních zdrojů. Na to jsem připravený, v předstihu jsem zakoupil filtr Sawyer, který dokáže vyfiltrovat vodu bez chemie. Ostatní používají chemii, ale pak musí určitou dobu počkat, než mohou vodu používat.

Dnes je TIHÁR – největší nepálský svátek, který trvá 3 dny a dnes večer vrcholí. Místní děti obcházejí okolí a společně zpívají a tančí. I nás přišli navštívit, většinu z nás vytáhli i do kola a tak jsme jim dali malý finanční příspěvek na tác.

Večer se nachýlil, objednali jsme si snídani a půjdeme spát. Za chvíli už ležím ve spacáku, poslouchám šumění řeky a pomalu odplouvám do říše snů. Ještě nás čeká 14 dnů na cestě, do této chvíle to byla pohodová procházka, ale to brzo skončí.