Pro někoho normální dovolená, pro nás obyčejné lidi, zážitek na celý život. To je pro mne několik dnů po návratu z Nepálu, trek okolo Manáslu.
14. Arughat Bazar 608mnm 31.října 2016 T+3 den 1.
Vstáváme brzo, já se probouzím už ve 4:00, pak se ještě pokouším usnout, ale nakonec v 6:00 vstávám a začínám šramotit. V 6:45 budím Šárku , už mám sbalený spacák a v 7hodin máme snídani. Už večer jsme si ji objednali. Snídám nudle a čaj. Klidné ráno se nám podařilo udržet až do 9:00, sice jsme převažovali náklad pro nosiče, ale jinak to byla pohoda. V 9:15 se vydáváme na první den pěšího putování. Odcházíme směrem na Kholabeshi.
Zpočátku dne byla mlha, která se ale rychle rozplynula a udělalo se velké teplo. Nikdo z nás nemá teploměr, ale odhaduji teplotu někde okolo 30°C. Poprvé vyndáváme z batohů krém na opalování. Netušíme, že jej budeme potřebovat po celou dobu našeho putování. Naše kroky vedou po prašné cestě, okolo které jsou rozesety vesničky nebo spíš osady, často ještě poničené po loňském ničivém zemětřesení. Pot se z nás jen lije, přece jenom jsme přijeli z jiného klimatu a termoregulace těla zatím nestíhá. Malé děti na nás volají NAMASTÉ! Slunce pálí, prach se zvedá a my šlapeme vstříc horám.
Okolo 12:30 přicházíme do Soti Khola, kde si objednáváme oběd. Objednal jsem si Dal Bhat a Šárka pouze polévku. Po obědě a zhruba 2hodinách vyrážíme na další část cesty. Opět šlapeme po prašné cestě. Po určité době přicházíme k místu, kde je cesta vysekaná do skály nad bouřící řekou.
Po 16.hodině přicházíme do osady Lapubesi (884mnm), kde na konci vesnice nacházíme pěkné ubytování. Klasické dvoulůžkové pokoje se společným WC a koupelnou – to je trochu nadnesený výraz, jedná se o místnost kde je instalovaná sprcha s tekoucí studenou vodou. Počasí nám dovoluje sedět venku, je krásný teplý podzimní den, proto venku i večeříme (já opět Dal Bhat). Po večeři posloucháme vyprávění Radky (naší průvodkyně). Šárka si šla brzo lehnout na pokoj ( dala si předsevzetí učit se na myslivecké zkoušky), my ostatní si užíváme teplého večera, posloucháme cikády a obdivujeme hvězdnatou oblohu. Dnes jsme nastoupali dle mapy pouhých 276výškových metrů, ale ve skutečnosti to bylo mnohem více. Radka nám předčítá příběh českých vodáků, kteří uskutečnili prvosjezd řeky Budhi Ghandaki na raftu. Okolo 21:30 jdu spát a usínám téměř okamžitě.
