Pro někoho normální dovolená, pro nás obyčejné lidi, zážitek na celý život. To je pro mne několik dnů po návratu z Nepálu, trek okolo Manáslu.
31. Kathmandů 1400mnm 19.listopadu 2016 T+22 den 20.
Poslední noc v Nepálu. Opět vstáváme brzo. Budí nás vrkající holubi a zvuky rolet otevírajících krámky dole v ulici. Znovu vyrážím na „lov“ sladkostí. Tentokráte se osměluji a vydávám se uličkami dál a dál. Trochu mne zamrazí, když najednou stojím na ulici, kterou si vůbec nepamatuji. Tak zpátky po vlastních stopách. Za pár minut bylo po panice a já sedím v našem hotelu a cpu se sladkostmi (prý je to dobré na nervy).
Okolo 9:45 odcházíme z hotelu, procházíme uličkami a zahýbáme na náměstí – prostranství, kde stojí stůpa Shree Ghat Gumba. Tady se chvíli zdržíme prohlídkou a pak odcházíme směr Durbar Square.
Po pár minutách kličkování mezi auty, chodci a motorkami přicházíme na Durbar Square. Tady platíme vstup a po následné kontrole už míříme na jedno z nejzajímavějších náměstí v Kathmandů. Je hrozné, jak zemětřesení zdevastovalo budovy a chrámy. Moc bych si přál, abych se mýlil, ale nevěřím, že ještě někdy bude toto náměstí opět ve své plné kráse. Dle mého mínění není v silách Nepálu obnovit to, co zemětřesení zničilo během pár desítek sekund.
Po tristní prohlídce kdysi nádherných staveb, se jdeme najíst do klidné uličky kousek od náměstí, kde jsme našli malou restauraci. Dáváme si lehký oběd.
Po obědě se rozdělujeme. Jedna část z nás, jede navštívit sirotčinec, který Radka sponzoruje. My ostatní se vydáváme zpět k hotelu. Naštěstí si cestu zpět pamatujeme a tak za stálého troubení okolo projíždějících aut, jsme mířili uličkami Thamelu k našemu dočasnému domovu. Cestou jsme nakoupili poslední drobnosti a pak se šli na pokoj, kam se nastěhovalo 8 lidí, vysprchovat a dobalit zavazadla.
Měli jsme klid, ostatní ještě nakupovali a tak závěrečné balení proběhlo v pohodě. Teď je 15 hodin, my sedíme na pokoji a čekáme na ostatní. V 22:30 nám letí letadlo, máme tedy delší čas na odpočinek a přípravu bagáže.
V 19 hodin odjíždíme na letiště. Pak probíhají tradiční procedury, odbavení zavazadel, pasová kontrola a nakonec čekání v odletové hale. V 22 hodin nastupujeme do letadla.
Je 22:45 a právě jsme odstartovali, motory řvou na plný výkon a my nabíráme výšku. Teď nás čeká 5,5hodinový let zakončený v Dubaji. A tak hurá směr domov.
Jsou 3 hodiny ráno, už letíme 4 hodiny a pomalu se blížíme k Dubaji. Přistáváme v 2:45 dubajského času. Vstupní formality nám zabraly 25minut. Teď jsme si našli místo , kde se můžeme natáhnout a odpočinout si. Čeká nás asi 8 hodinová pauza. Vytvořili jsme ležení a ulehli k odpočinku.
Moc mi to spaní nešlo, každou chvíli se ozývalo hlášení, navíc ostré světlo mi ke spánku moc nepomáhalo. Dřímal jsem asi 3hodiny a pak už jsem poslouchal knížku. Před 7.hodinou ranní jsme sbalili své ležení a vyrazili najít, kde se nasnídáme. Vyhrál McDonald. Já si dal 3x Cheesburger a Šárka kávu. Za pár minut jsme to spořádali a pak sedíme a pozorujeme „cvrkot“.
V 8hodin otevřeli nástupní bránu a tak se vydáváme k letadlu. Vozí nás autobusem přes celou stojánku, kde až na konci stojí naše letadlo. Nastupujeme na palubu, posíláme poslední zprávy před odletem. Tak ještě 6,5hodiny a vstoupíme na českou půdu. To už vydržíme.
Je 12:25 právě jsme po 23 dnech přisáli na letišti Václava Havla. Procházíme odbavovací halou, zavazadla jsme si už vyzvedli (nic se neztratilo) a míříme na parkoviště. Už jsme psali a volali dětem i rodičům. Naše dobrodružství jménem Trek okolo Manáslu je u konce. Ještě dlouho však v nás zůstanou zážitky a obrazy, které se nám vryly do paměti. Tedy NAMASTÉ NEPÁL!!!
