Vydržení pozemku

Pozemek můžete nejen zdědit, ale také tzv. vydržet. O vydržení pozemku se zpravidla dozvíte až od notáře v rámci dědického řízení, protože Vás nikdy ani nenapadlo, že pozemek, který od nepaměti užíváte, vlastně není Váš...

V rámci dědického řízení po mamince jsme zjistili, že jeden z pozemků, který fakticky užíváme, není předmětem pozůstalosti, ale stále patří sousedům, kteří se však s maminkou před více jak 40lety domluvili na tom, že jí pozemky přenechají, protože na něm odjakživa naše rodina pase dobytek, neboť máme rozsáhlé hospodářství. Paní notářka nám řekla, že můžeme pozemek tzv. vydržet. Co to znamená a je to vůbec možné?

Držbu lze obecně definovat jako právní nabytí věci, v tomto případě věci nemovité – pozemku. Principem je, že vlastník tuto věc užívá po určitou dobu v dobré víře, že je jeho vlastní. Pokud je dosaženo určité doby, po kterou držba trvá, může držitel věc tzv. vydržet a tento fakt je jedním z nabývacích titulů, na základě kterých provede katastr vklad vlastnických práv k nemovitosti ve prospěch držitele.  

Institut vydržení je upraven v občanském zákoníku. Pro převod vlastnických práv k nemovitosti – pozemku (u staveb zapsaných v katastru nemovitostí se s vydržením již setkat nemůžeme) na držitele je třeba, aby se jednalo o tzv. pravou, poctivou a nepřerušovanou držbu, což znamená, aby držitel užíval nemovitost v dobré víře, že je jeho, měl poctivý úmysl a také, aby držba byla po dobu trvání držby ničím nepřerušena. Pro nemovitosti je tato lhůta stanovena na 10 let.

Je tu ale také tzv. mimořádné vydržení. K mimořádnému vydržení dojde v případě, že držba trvá dvojnásobně dlouhou dobu. U nemovitostí tedy minimálně 20 let. Při takto dlouhém trvání držby není třeba, aby byl prokazován právní důvod, na kterém se držba zakládá. Pokud se samozřejmě prokáže, že držba byla uskutečněna nepoctivým úmyslem, platnou se nestává.

Jak byste tedy měli postupovat?

Pokud sousedi nebudou ctít dohodu, kterou s Vaší maminkou kdysi uzavřeli, můžete se obrátit na soud s žalobou na určení vlastnictví vydržením. V rámci žalobního návrhu budete muset jako důkaz předložit doklady a důkazy potvrzující délku trvání držby nemovitosti, čímž mohou být dobové fotografie či výpovědi sousedů a nějaký důkaz prokazující dobrou víru, přičemž to je věc zcela individuální. Soudy si v mnohých případech vyžádají také stanovisko úřadu, na jehož území se nemovitost nachází. Pokud soud Vaši žalobu nezamítne, ale určí, že Vaše maminka je skutečným vlastníkem pozemku, má držitel téměř vyhráno a nezbývá nic jiného než faktický stav reflektovat prostřednictvím návrhu na vklad na katastr nemovitostí.

Proces vydržení lze považovat za poměrně složitý, proto než se pustíte do složitého prokazování a sepisování žalob, nelze než doporučit, abyste vyhledali právní pomoc a vše důkladně prokonzultovali.