Pracovní úraz a nemoc z povolání

V dalším článku se budu zabývat pracovním úrazem a následným odškodněním a nemocí z povolání. Prozradím Vám, jak je pracovní úraz přesně definován, nebo jaké podmínky musíte splňovat při podezření na nemoc z povolání.

Pracuji jako dělník na stavbě a dnes jsem nešťastnou náhodou spadl z lešení při opravě fasády domu a byl jsem hospitalizován se zraněním nohy. Co mám teď dělat a na co mám nárok? 

Ze začátku mi dovolte trochu té teorie. Pracovní úraz je upraven v ust. § 380 a násl.  zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce a nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

Co pod tím máme rozumět? Jedná se o výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru či z dohod, nebo jiné činnosti vykonávané na příkaz zaměstnavatele a činnosti, která je předmětem pracovní cesty a patří sem i úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před začátkem práce nebo po jejím skončení.

Což je ovšem třeba zdůraznit je, že sem nepatří cesta do zaměstnání a zpět, stravování, jiná vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta tam a zpět.

Jakmile tedy k pracovnímu úrazu dojde, je třeba okamžitě jakmile je to možné o tom vyrozumět svého zaměstnavatele, popřípadě věc ohlásit svému nadřízenému. Důkazní břemeno, že se úraz stal, leží na zaměstnanci. Zda bude úraz posuzován jako pracovní, rozhoduje pouze zaměstnavatel a to za účasti postiženého zaměstnance a svědků. Zaměstnavatel dále vyhotoví záznam o úrazu a vede o něm dokumentaci.

Zaměstnavatel je ze zákona pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pokud je úraz uznán jako pracovní, zajišťuje zaměstnavatel odškodnění zaměstnanci. A to buď přímo a náhradu poté uplatňuje u své pojišťovny, nebo může odškodňovat pojišťovna zaměstnance po dodání potřebných podkladů z firmy.

Pracovní úraz a nemoc z povolání jsou hrazeny v pěti následujících situacích:

• náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
• náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění
• náhrada s dalšími účelně vynaloženými náklady
• náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
• náhrada věcné škody

O výši a vzniku nároku na jednotlivé náhrady rozhoduje posudkový lékař, popřípadě jsou uvedeny v zákoníku práce.

Dalším tématem je nemoc z povolání.
 

Nemoc z povolání je totiž poměrně ošemetnou záležitostí, která se docela těžko prokazuje. Ne každé onemocnění, které se projeví následkem výkonu povolání, pod tento pojem spadá. Musí splňovat několik podmínek:

• Onemocnění musí být na seznamu nemocí z povolání, který vydává vláda. Jedná se o nemoc vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů. (jako například „onemocnění karpálního tunelu u jednostranně zatížených manuálně pracujících“)
• Musí existovat prokazatelná souvislost mezi nemocí a výkonem profese nebo prostředím, ve kterém zaměstnanec pracoval.
• Musí být nemoc z povolání uznána. Pokud zaměstnanec začne mít zdravotní potíže a myslí si, že by mohly souviset s jeho prací, měl by se vydat stejně jako při každé jiné nemoci k praktickému lékaři. Ten ho následně odešle na akreditované pracoviště - kliniku pracovního lékařství, které k tomu mají patřičné povolení.

Pokud se následně zjistí, že nemoc s povoláním skutečně souvisí, tak bude zahájeno šetření a Krajská hygienická stanice následně prověří podmínky na pracovišti za účasti zaměstnance. Pokud vám klinika pracovního lékařství nemoc z povolání neuzná, máte právo do 10- ti dnů od obdržení posudku podat opět této klinice návrh na přezkoumání celé záležitosti.

Závěrem Vás chci ještě upozornit na praktiky, kteří někteří zaměstnavatelé někdy používají vůči svým zaměstnancům. Občas se stává, že zaměstnavatel vyvíjí na zaměstnance tlak, aby si úraz odškodnil sám například prostřednictvím své soukromé pojistky s tím, aby úraz popsal trochu odlišněji od toho, jak se skutečně stal. Tento postup ovšem důrazně nedoporučujeme, protože tím se zaměstnanec de facto připravuje o jedno odškodnění. Zaměstnavatel je zde často motivován tím, že čím více se pracovních úrazů v jeho závodu stane, tím horší má hodnocení a dojde k navýšení pojistného jeho pojišťovnou.