Nedávno se na mě obrátila paní Z., s dotazem, zda může získat zpět nově zrekonstruovanou chalupu, kterou v roce 2016 darovala dceři. Dcera se ale o paní Z. následně přestala starat. Paní Z. je 83 let a má malý důchod...
V první řadě je nutné si uvědomit, že darování by mělo být záležitostí bezpodmínečnou a nezištnou bez jakýchkoliv očekávání do budoucna, a je dobré si vždy vše pečlivě zvážit. Občanský zákon naštěstí pamatuje i na situace, kdy dárce ex post zjistí, že se nerozhodl správně a svojí věc daroval jinému. Jak a za jakých podmínek tedy lze získat chalupu, která byla darována dceři, zpět?
Samozřejmě nejjednodušší cestou je se s dcerou dohodnout na tom, že chalupu přepíše zpátky na paní Z., tedy, že dcera dar vrátí. Vzhledem k tomu, že dcera s paní Z. nekomunikuje, je tato cesta jistě složitá. Pojďme se tedy podívat na další varianty.
Jednou z možností je tzv. odvolání daru pro nouzi. Tento institut je zakotven v § 2068 občanského zákoníku. Aby mohla paní Z. odvolat svůj dar pro nouzi, musí být splněno hned několik podmínek. Jednou z nich je existence samotné nouze, přičemž nouzí není nedostatek finančních prostředků na koupi nových lodiček nebo kabelky. V tomto konkrétním případě se o jisté nouzi už hovořit dá, neboť jak mi paní Z. sdělila, často nemá finanční prostředky na uspokojení základních potřeb, jako je např. strava, čímž do nouze v pravém slova smyslu upadá. Další podmínkou je i to, že sám obdarovaný není ve stejné nouzi jako dárce. Paní Z. ovšem nevěděla, zda se její dcera sama v nouzi neocitá. V této variantě zákon dále počítá s tím, že stav nouze si dárce nepřivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Zdravotní stav reflektující pokročilý věk si nikdo sám jistě nepřivodí, tudíž u paní Z. by i tato podmínka byla splněna. Jiná by byla situace u člověka, který se svým majetkem nakládá marnotratně třeba v důsledku jeho závislosti na alkoholu. Tam by odvolání daru pro nouzi možné nebylo.
Další možností, kterou zákon v § 2072 občanského zákoníku nabízí je odvolání daru pro nevděk. I tato varianta počítá se splněním některých podmínek. Předpokladem je, že jednání obdarovaného musí dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížit a zjevně porušovat dobré mravy. Zde musíme opravdu zvažovat, zda je jednání obdarovaného za hranou toho, co snese obecná morálka a základní meze lidské slušnosti. I když je vnímání morálky velmi subjektivní, jednání dcery paní Z. nepovažuji minimálně za slušné a hranice porušení dobrých mravů je v tomto případě velmi tenká.
Při této variantě je nutné dát si pozor na zákonem stanovenou lhůtu! Odvolat dar pro nevděk je možné pouze a jen do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil a dozví-li se o tom dárce později, pak do jednoho roku ode dne, kdy se o tom dozvěděl. Nevděk se dá obdarovanému prominout. Zákon neurčuje formu takového prominutí, může být učiněno písemně, ústně, i konkludentně. Obdarovaný se k dárci zase začne chovat hezky, dárce mu vše odpustí, byť to ze strany obdarovaného může být účelové, protože kupříkladu ví, že pokud je jednou nevděk za určité chování prominut, nemůže dárce své rozhodnutí změnit a dar žádat znovu zpět.
Za zmínku u této varianty stojí i to, že byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny v penězích.
Jak je vidět, řešení pro paní Z., aby získala chalupu zpět, existuje, avšak zákon má řadu podmínek, které je třeba splnit, aby v celé věci byla úspěšná.
