Někteří autoři vůbec neotevřou diskuzi, je to jejich právo a je zase moje právo takové články nečíst a také je povětšinou nečtu. Pak zde jsou autoři, kteří sice diskuzi otevřou, ale mažou v ní jak u Verdunu.
To, že zde maže administrace chápu. Je to jejich prostor, který nám blogerům pouze zdarma propůjčují na ty naše exhibice. Sice také ne vždy zcela chápu ty důvody, ovšem admin má nakonec vždycky pravdu a to respektuji. Pokud bych tu konečnou pravdu chtěl mít já, nic mi nebrání si založit vlastní doménu a publikovat na ní. Jen by to tam asi holt nečetlo tolik lidí... i když podle mého názoru zde někteří údajný vliv blogů velice přeceňují. Podle mne je zcela marginální.
Ovšem vůbec nerozumím tomu, proč komentáře mažou pod svými blogy samotní blogeři. Vždyť by to pro ně měla být jakási zpětná vazba, mnohdy i doplnění či korekce informací. Holt jsem technokrat a emotivním výlevům ne zcela rozumím. To neznamená, že emoce necítím! Například cítím hlad. To je samozřejmě vtip a kdo mne zná osobně, tak ví, co jsem si už prožil a co mne to v životě stálo.
Nesleduji zdaleka všechny blogery. Někteří mne nezaujmou nadpisem a ani perexem, u jiných už po předchozích zkušenostech vím, že se naše názory zcela míjí, tak proč bych jim to chodil připomínat do diskuze a vyvolávat tam nové hádky? Osobně se snažím v diskuzi spíše pochválit, pokud si to autor či autorka dle mého názoru zaslouží. Když někdo napíše nějakou faktickou chybu anebo tam má rozhozené formátování (což občas místní publikační systém bohužel dělá), upozorním ho na to bez ohledu na jeho názory.
Zatím jsem se setkal se zhruba třemi druhy "mazačů":
První jsou ti, kteří mají z minulosti nějaké velice špatné zkušenosti s konkrétními osobami a tudíž je již mažou téměř (anebo zcela) automaticky. Můj názor je, že inteligentní čtenář si o těch komentářích či autorech opakovaných komentářů dokáže udělat obrázek sám. Ovšem pouze za předpokladu, že si ho stihne přečíst. Pokud je to autorem blogu smazané, tak může, ale také nemusí věřit, že to za smazání stálo. Dokázat to ovšem již nemůže ani autor blogu, ani autor komentáře.
Druzí jsou ti, kteří mažou prakticky jakékoli nesouhlasné komentáře. To už nechápu vůbec. Pokud s názorem toho diskutujícího autor nesouhlasí, tak snad není žádný problém mu to zkusit argumentačně vyvrátit a pokud se to nepodaří (opravdu každý z nás přemýšlíme trošku jinak, máme i jiné zkušenosti) a zdá se to marné, tak to prostě dál ignorovat? Anebo je takový autor přesvědčen o té své pravdě natolik, že je to již vlastně dogmatická víra a náboženství o kterém se nesmí pochybovat a asi ani přemýšlet?
Třetí je již jen kombinace první a druhé. Co na to říct? Právo na to máte, ale podle mého názoru to nejvíc svědčí o vás, kteří to mažete bez ohledu na důvod. A píšu to i bez ohledu na to, zda s názory v daném článku souhlasím, či nikoli. Ta "zubatá" diskuze mi vadí u kohokoli. Mně prostě opravdu vadí jakákoli cenzura.
Nejhorší podle mne ovšem je, když někdo napíše o někom (a teď vůbec nemyslím o mně, na to zde jsou jiné adeptky) dehonestující článek a pak mu v diskuzi maže jeho obhajobu. To je dle mne opravdu velice ubohé, sprosté a zbabělé.
Mne, kromě jedné autorky, asi tak trošku posedlé vlastní "pravdou", která většinu článků poslední dobou věnuje pouze jiným blogerům a maže prakticky jakékoli nesouhlasné komentáře, nemažou nikde. A k ní již chodím psát jen zcela minimálně. Takže tohle opravdu není psáno proto, že bych se sám cítil jakkoli ukřivděn anebo cenzurován. Jde mi o princip.
Ať si (nejen) zde každý píše to, čemu věří. O tom je svoboda slova a je na oponentech, aby to případně argumentačně vyvrátili. Ale emoce do toho dle mého názoru nepatří. Tyhle blogy vážně nejsou pupek světa a obvykle je čtou hlavně lidé, kteří buď s autorem již předem souhlasí anebo naopak zásadně nesouhlasí. Na lidi mimo tyhle dvě skupiny to vliv nemá prakticky žádný, protože si to nejspíš vůbec nepřečtou.
