Přechylování příjmení cizinek

Přechylování příjmení žen - včetně příjmení cizinek - je hlavně proto, aby tato příjmení získala v češtině ženský gramatický rod a mohla se dle ženských vzorů skloňovat. Toto téma jsem podrobně probral v článku Brigitte Bardot se jmenuje Brigitte Bardot.

Maria Šarapova žasne nad „Šarapovová“

Slovanská příjmení jsou při tom nejprve odpřechýlena a pak znovu po česku přechýlena. Takže z Rusky jménem "Maria Šarapova" (otec Šarapov) se v češtině stane Šarapovová a z Bulharky jménem "Cvetana Pironkova" se stane Pironkovová. To „ovová“ na konci zní legračně.

Mnoho příjmení Slovanek není přece třeba přechylovat tak složitě. Stačilo by do příjmení "Šarapova" prostě přidat čárku nad posledním "a" a vytvořit příjmení „Šarapová“? Tento tvar můžeme v češtině snadno skloňovat a tvar "Šarapová" se nejvěrněji podobá ruskému příjmení „Šarapova“.

Nechápu, proč se to s koncovkou „ovová“ dělá tak složitě. Důvodem je, že to tak jednou bylo zavedeno. Jediný logický důvod, který mne teď napadá, je, že by si pak někdo mohl myslet, že otec Marie se jmenuje Šarap. No a?

Čeští žurnalisté to dle mne s přechylováním příjmení cizinek značně přehánějí. Myslím si, že např. na seznamu účastnic sportovních závodů (příjmení v 1. pádě) není třeba příjmení cizinek přechylovat. Totéž platí o uvádění výsledků. V textu článků, kde se příjmení vyskytují v různých pádech, mohou používat přechýlené tvary příjmení, aby je mohli skloňovat.

Perex fotografie: iDnes.cz