Mé vzpomínky na rok 1968 - první část
Pražské jaro nepřišlo náhle a samo od sebe. Po tvrdých padesátých letech nastalo v šedesátých letech uvolnění. Komunisti však byli stále pevně u moci. Svobody moc nebylo a ekonomika dobře nefungovala. Téměř všichni lidi věděli, že na západě (například v BRD a Rakousku) bylo svobody více, ekonomika lepší, možnosti se realizovat větší a životní standard o dost vyšší (sice jak pro koho) než v komunistickém Československu. To mnohé lidi dost štvalo, ale věděli, že s tím mnoho udělat nemohou a tak v rámci možností žili, jak nejlépe dovedli.
Zhruba tak jsem žil i já. Na jaře roku 1968 mi bylo dvacet let a studoval jsem ve druhém ročníku na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy University. Měl jsem celkem dobré a tolerantní rodiče. Trvalé bydliště jsem měl u nich v krásném městečku mezi lesy v Bělé pod Bezdězem, tak jsem kombinoval život na venkově s životem v Praze a to se mi moc líbilo.
Učil jsem se rád a snadno, exaktní obory mi šly a tak jsem měl dost času i na jiné věci. Nekouřil jsem, téměř jsem nechodil do hospod na pivo a ušetřený čas a peníze jsem využíval jinak.
Předně se mi líbily ženy. Měl jsem vždy přítelkyni, půl roku dokonce dvě. To nebylo snadné, ale nemohl jsem se rozhodnout jen pro jenu z nich. S oběma jsem si celkem dobře rozuměl. Nejraději bych je zkombinoval do jedné skoro ideální, to však nešlo. Ani jsem nechtěl jednu z nich zklamat. Ačkoliv někteří mí kolegové z koleje znali obě, tak mě nepráskli a půl roku mi to vycházelo. Na jaře roku 1968 jsem se rozhodl pro tu v časovém pořadí druhou. Byla to má kolegyně z MatFyzu, studovala učitelský obor. Podotýkám, že neplatí, že všechny MatFyzačky jsou škaredé, mnohé jsou hezké a některé dokonce krásné. Stejně jako neplatí, že všechny studentky ekonomie jsou hezké, ale hloupé.
Chodil jsem na kulturu (do divadel, na koncerty a výstavy), do vináren a tancovat. Rád jsem lyžoval, byl jsem členem lyžařského oddílu MatFyzu, pododdílu lyžařských cvičitelů. Každou zimu jsem strávil 2 - 3 týdny na horách. Léto jsem trávil částečně v Bělé, kde je krásné přírodní koupaliště a jezdil a chodil jsem po Československu anebo trávil v kánoi na vodě. Sjel jsem například Otavu od Sušice a horní tok Vltavy.
Jak jsem výše poznamenal, Pražské jaro nepřišlo z ničeho nic ani náhle. Nespokojenost s režimem rostla a na rozdíl od tvrdých padesátých let ji lidé častěji dávali i veřejně najevo. Například v roce 1967 došlo k tzv. Strahovským událostem. Na Strahovských kolejích docházelo k výpadkům dodávky elektřiny. Proti tomu studenti ze Strahovských kolejí 31. října 1967 demonstrovali, heslem demonstrace bylo "chceme světlo". Veřejná bezpečnost demonstraci brutálně rozehnala a někteří studenti byli potrestání, včetně vyloučení ze studia. Tyto události jasně ukázali, že tehdejší komunistické vedení nemá situaci v zemi pevně v rukou. O těchto událostech viz například zde, zde a zde. V jisté omezené míře se bouřili též spisovatelé. Lidi obecně (nejen spisovatelé) kritizovali přísnou cenzuru.
Jak je dobře známo, v lednu 1968 došlo ke změnám ve vedení Komunistické strany Československa. Prvním tajemníkem se stal kovaný komunista, osobní přítel Leonida Brežněva RSDr. Alexandr (Saša) Dubček a vystřídal ve vedení strany Antonína Novotného. Komunisti pochopili, že ekonomika nefunguje a bez reforem ani nikdy fungovat nebude a že lidi jsou nespokojení. Tak se rozhodli pro reformy. Mezi sebou však bojovali nejen o to, jaké reformy navrhnout a do jaké míry je provádět, ale též - možná především - o moc.
K jistým uvolněním pomalu docházelo. Většině lidí se to líbilo. Mnozí si přáli, aby reformy byly důsledně dotaženy do konce, někteří by si dokonce přáli další a zásadnější reformy. Vznikl Klub Angažovaných nestraníků (KAN), od roku 1948 do té doby nevídaná věc. Někteří lidi (nedovedu odhadnou kolik, můj otec a já jsme k nim jistě patřili) by si přáli, aby komunistický režim byl zrušen a přešli jsme na liberální demokratický systém se svobodným podnikáním (kapitalismus), jaký byl například v BRD a Rakousku. Tito lidé však věděli, že v dané geopolitické situaci je to nemožné i tzv. reformní komunisté by tomu bránili.
16. května v Praze proběhl Studentský majáles. Toho dne ráno jsem dorazil na budovu naší fakulty na Malostranském náměstí. Někteří studenti připravili již dny před tím různé transparenty a ty 16. května přinesli před budovu fakulty. Mně se nejvíce líbil transparent s nápisem: "Nezlobte se na komunisty, oni to mysleli dobře". Tak jsem se ho ujal a ještě s jedním studentem jsme jej nesli. Později jej vystřídal jiný můj kolega, já jsem jej však nesl dál. Průvod za velkého zájmu veřejnosti procházel Prahou. Jelikož jsem průvodem šel, tak jsem jej celý neviděl. Pamatuji se však dobře, jak se mnozí lidé při pohledy na náš průvod smáli a navzájem si ukazovali ty nejlepší a nejvtipnější transparenty.
Králem Majálesu byl "zvolen" student Matfyzu Jan Cífka, zvaný Špule. Jeho předvolební projev byl stručný, jednoduchý, ale účinný. Vystoupil na pódiu, otevřel svá velká a široká ústa a vložil do nich svou nemalou pěst. Posluchači se smáli a Jan Cífka byl vyhlášen králem Majálesu. Toto si však dobře nepamatuji, možná se stal pouze králem části majálesu MFF-UK.
V každém případě, majáles byla jedna velká studentská recese s vážným politickým vzkazem: komunisti a komunistický režim se nám (moc) nelíbí. Wikipedie o tomto Majálesu na stránce Události Pražského jara informuje stručně a výstižně:
"16. května: V Praze proběhl za mimořádného zájmu veřejnosti vysokoškolský majáles, který odrážel stupňující radikalizaci veřejného mínění."
Logicky docházelo k velkému napětí:
- mezi vedoucími komunisty navzájem. Tj. jaké reformy slíbí, jaké provedou a kdo z nich stranu a zemi povede.
- mezi (vedoucími) komunisty a "prostými" lidmi, kteří by chtěli důsledné reformy a možná i konec vlády jedné strany.
- mezi vedoucími komunisty - tzv. Dubčekovým vedením - a sovětským vedením.
Konec první části. Pokračování vyjde dnes nebo zítra.
Jaroslav Chudáček
Oslava Silvestra v Nizozemsku

Ačkoliv dnes dosti fouká vítr, přesto Nizozemci odpalují petardy (naštěstí v ne tak velkém množství) a vypalují světlice.
Jaroslav Chudáček
Reakce na článek blogera Zieglera "Komunisté změnili Čechy v nemyslící pasivní stádo".

Nechci nijak popírat špatný vliv komunistů na myšlení Čechů a Moravanů. Těch špatných vlivů tady však bylo více:
Jaroslav Chudáček
Geert Wilders a jeho PVV vyhráli předčasné volby v Nizozemsku

Geert Wilders a jeho PVV překvapivě vyhráli předčasné volby v Nizozemsku. Jak k tomu došlo a jak bude probíhat formace nové vlády? Stane se Wilders předsedou nové vlády?
Jaroslav Chudáček
Nutella je stále levnější

Nutella, stejně jako většina potravin, zdražuje. Lidé sledují ceny tohoto produktu v různých baleních, v různých zemích a různých obchodech. Bohužel málokdo však ví, že z jistého úhlu pohledu cena Nutelly klesá.
Jaroslav Chudáček
Mužský a ženský tenis

Včera se ve Wimbledonu konalo finále ženské dvouhry. Velmi pěkné utkání vyhrála Češka Markéta Vondroušová, která porazila světovou šestku Tunisanku Uns Džábirovou dvakrát 6:4. Bylo to napínavé utkání.
Další články autora |
Cizinec zaplatil za jízdu taxíkem v Praze přes 200 tisíc, zjistil ráno s hrůzou
O více než 200 tisíc korun málem přišel v Praze cizinec, který se v noci vracel na hotel taxíkem,...
Slevy kol tíží přezásobené prodejce. Část z nich zřejmě nepřežije
Prodejcům jízdních kol se nedaří zbavit zásob, které si vytvořili během boomu v časech pandemie....
Požadavky odtržené od reality, zoufají po jednání Ukrajinci. Rusové jsou spokojeni
Sledujeme online Jednání delegací Ukrajiny a Ruska v Istanbulu po necelých dvou hodinách skončilo. Bylo to první...
VIDEO: Turecké letadlo škrtlo v Praze ocasem o ranvej. Modleme se, vyzýval pilot
Napínavý pokus o přistání si prožili cestující na palubě letu TK1771 společnosti Turkish Airlines z...
Němcová ve studiu zahodila brožurku od Konečné. Nenávist, reagovala komunistka
Nesete historickou vinu a podporujete miliardáře Andreje Babiše, zaútočila senátorka Miroslava...
Afrika roste díky Číně, je z ní hráč s ambicemi. Evropa by to měla pochopit, zní
Premium Od našeho zpravodaje v Africe „Evropa se chová jako mentor, ale Afrika už nechce být žákem,“ říká Etiopan Ameyu. To Čína vsadila...
Němci kontrolují na hranicích každé auto. Konec schengenského prostoru?
Premium Německý policista lehce mávne rukou s plácačkou směrem k odstavnému parkovišti na silnici ze...
Prezidentem Rumunska bude proevropský starosta Nicušor Dan, porazil nacionalistu
Prezidentské volby v Rumunsku vyhrál proevropský primátor Bukurešti Nicušor Dan. S odkazem na téměř...
Těsné výsledky. Do 2. kola polských prezidentských voleb míří Trzaskowski a Nawrocki
Liberální primátor Varšavy Rafal Trzaskowski podle odhadů zveřejněných po uzavření volebních...
- Počet článků 264
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1138x
Agnostik. Levicový liberál - liberál se sociálním cítěním v původním slova smyslu, tj. ne neomarxista, kam bohužel mnozí levicoví liberálové v posledních letech sklouzli.
Má rád hudbu, literaturu, filosofii, historii, vědu a sport. Mluví šesti jazyky a rád cestoval. Rád čte i píše.
Od listopadu 2012 starobní důchodce, který si - přiměřeně svému věku :-) - užívá života a dělá věci, na které dříve neměl dostatek času.
Pokud chcete vidět seznam rubrik a další informace, tak níže klikněte na "+ více".
Seznam rubrik
- Nezařazené
- Kultura
- Víra, náboženství a církve
- Čeština
- Věda a technika
- Společnost
- Láska a partnerství
- Ekonomika a finance
- Bitcoin
- Politika
- Praha
- Nizozemsko - Scheveningen
- Nizozemsko - ostatní
- Sport
- Osobní
- Blogování na iDnesu
Oblíbené blogy
- Do Thu Trang
- Karel Drábek, příroda, ekologie
- Radek Folprecht, hrady, zříceniny, města atd.
- Jan Borovička
- Aneta Coufalová, profesionální fotografie
- Miluše Ondrejátová, fotoblogy
- Anna Grosmanová (recepty)
Oblíbené články
- Helena Čížková, Na délce nezáleží
- Karel Čapek, Kousek pravdy
- Peter Westbroek: Život jako geologická síla (recenze)
- Česká strava - fotoblog
- Pěkné fotografie a povídání
- Prague 34 Gigapixel Panorama Photo
- Cesta do hlubin fraktálovy duše
Co právě poslouchám
- Stéphane Rousseau - Moi, Si J'Etais Une Femme
- J.S. Bach, Ciaccona, Julia Fischer (2/2)
- J.S. Bach, Ciaccona, Yehudi Menuhin (1/2)
- Jean Ferrat - L'Amour est Cerise
- Jacques Brel - Ne Me Quitte Pas
- Françoise Hardy - La maison où j'ai grandi, Il est des cho
- Françoise Hardy - Ci sono cose più grandi (původní text)
- Barbara - Ma plus belle histoire d'amour