Přišel, viděl… a odešel

Golf z vás při troše štěstí udělá gentlemany, film Veni, vidi, vici jen sponzory sponzorů.

Na první pohled komerčně laděný snímek Veni, vidi, vici doprovází podtitul „romantická komedie z golfu“. Pavel Göbl ovšem natočil zoufale nevtipný film s předvídatelnou klišovitou romantickou zápletku, který toho o golfu prozradí asi stejně jako Sněženky a machři po 25 letech o lyžování. Jeho výtvor by se patrně příliš nelišil, kdyby se odehrával třeba v turistickém klubu. Tam se ovšem nepohybuje tolik potenciálních investorů jako na greenu, čehož je Veni, vini, vici dokonalým příkladem.

Romantická komedie z golfu očividně nemá jiné ambice, než nahnat do kina co nejvíce diváků, kteří by se dosyta vynadívali na loga sponzorů. Za vše mluví samotný plakát, který jakoby vypadnul z titulní strany bulvárního magazínu. Veni, vidi, vici sice na svět showbyznysu skrze příběh mladíka, kterého golf přivede ke štěstí, nahlíží s opovržením, ale přitom funguje na principu první signální bulvární soustavy. Lstivá PR manažerka v podání Jitky Kocurové je schopna pro blaho sponzorů obětovat vlastní soudnost, za což je morálně odsouzena. V podstatě totéž ovšem činí Jan Nejedlý v roli producenta filmu Veni, vidi, vici.

Úvodní pasáž se tváří jako sociální drama, při němž arogantní exekutoři samoživitelce dvou dětí zabaví naprosto bezcenné předměty, protože nemá na splácení půjčky. (Jak symbolické pro projekt, při jehož realizaci údajně štáb nedostal zaplaceno a jehož premiéra se v distribučním plánu postupně z ledna přesunula až na srpen.) Její syn Honza Moudrý (jak originální) nemá ponětí o možnostech filmové produkce a je tak nucen v rámci zachování finanční stability domácnosti vzdát se studia na vysoké škole a odejít z Ústí nad Labem do Karlových Varů (rozuměj ze sociálního dna mezi elitu), kde se od umývání nádobí propracuje až do golfového resortu.

Golf ovšem v podání filmařů dostává odpudivou nálepku sportu pro vyvolené, v němž se pohybují pozéři jako Roman Skamene a Eva Ujfaluši nebo prolhané prodejné mrchy jako Jitka Kocurová. A je naprosto jedno, jestli na plátně představují sami sebe nebo postavy předurčené scénářem. Diváci mohou také díky Veni, vidi, vici nabýt dojmu, že na golfovém hřišti na každého hráče připadají tři bulvární fotografové.

Titulní roli nadaného golfisty ztvárnil Filip Tomsa, který bariéry svého herectví prokázal již v muzikálu Kvaska. Ve Veni, vidi, vici je jediným výrazovým prostředkem jeho účes. Ulízané kadeře stačí navrátit do původního žampioidního tvaru a ze sebestředného metrosexuála je opět chlapec se srdcem na pravém místě. 

S brakovitým scénářem, v němž se více než na logiku dbá na product placement, si s nadsázkou dokáže poradit jen Bohumil Klepl jako trenér golfu. Sandra Nováková v roli těžce splachovací přítelkyně hlavního hrdiny dopadla o poznání hůře. Obětí marketingu se stal také Karel Gott, který se zde objevil v naprosto zbytečné scéně, při níž bylo jeho jméno využito podobně nápaditě jako jinde Semtex, Exim Tours nebo Kika.

Veni, vidi, vici je prototypem nového žánru bulvárního filmu. Ten podobně jako některá podbízivá média falešně láká na uměle vytvořené emoce, vykonstruované zápletky a především dobře prodejná jména. I kdyby romantické komedie z golfu nebyla nejhorším českým filmem letošního roku (poměrně velké konkurenty má v počinech Líbáš jako Bůh a Jménem krále), zcela zavrženíhodné jsou její průhledné snahy o diváckou přízeň. Tvůrci ovšem nepochopili, že celebrity se mnohem lépe prodávají na papíře, než na negativu.

PS: A abych nezapomněl, na financování tohoto paskvilu se z naprosto nepochopitelného důvodu podílela i Česká televize. Golf je patrně všemocný.