A co je ještě nešťastnější? Když prezident republiky místo kategorického imperativu, a morální opory vzkáže do médií to, co je nadpisem tohoto článku.
Marně ve vyjádřeních pana prezidenta hledám kategorický imperativ a morální oporu, marně hledám vzkaz, že klientelismus a korupce škodí. Celá stínohra opět směřuje k odsouzení způsobu místo obsahu.
Málokdo je dnes tak naivní, aby věřil ve spásu investigativní žurnalistiky více, než v kmotrovské souboje, které v současných dnech odkryly kupčení s vysokými posty v Praze na magistrátu. Ať už byly vyneseny pořízené nahrávky na veřejnost kýmkoli, a byť za účelem sražení obou aktérů kauzy, či odražením pozornosti od kauz jiných, nelze kvůli formě zamlžovat obsah.
Obsahem těchto nahrávek je bezpříkladná ukázka klientelismu a kupčení s politickou mocí, jež jsou zcela nedemokratické.
V polistopadovém vývoji naší země existuje jedna významná událost, kdy demokratické principy postavené na kontrole vládnoucích stran opozicí totálně selhaly. Bylo to po předčasných volbách roku 1998 a bod zlomu, od demokracie ke klientelismu se jmenoval: Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stranou, jinak též Opoziční smlouva.
Nešťastná věc, když opozice vymění svoji roli za vliv nad lukrativními posty a umožní za to vládnout menšině. Nešťastná věc, když prezident místo aktérů klientelismu odsuzuje způsoby jejich usvědčení.
A závěr?
Je transparentnost a kontrola součástí demokratických principů?
Odposlechy těch co nekradou ještě žádnou demokracii nezničily, pane prezidente!
