Lidová tvořivost přinesla tento vtip. Přijde na jeviště kouzelník Bém a říká: „ Ukáži Vám dvě kouzla, nechám zmizet tři čtvrtě miliardy korun a uhádnu kartu, na kterou myslíte". V dnešních otázkách Václava Moravce však tento světovými vrcholy protřelý politik pokračoval v trapném pádu ze stoličky. Jinak se jeho argumentace pro obhajobu projektu Opencard nazvat nedá.
Nemám sice v ruce žádný ze třech proběhlých auditů a slovy Béma, neotočil jsem žádnou z 54 interních faktur zleva doprava, nicméně, normální selský rozum mi říká, že tento podnik je velmi podivný.
Argument prvý, totiž že celý projekt do současné doby nestál publikovaných 888 milionů Kč, nýbrž „pouze“ 730 sice pan Bém opakoval do omrzení, nicméně to zdaleka neznamená, že oněch 730 milionů je v pořádku. Byl to jen nástroj, jak vykolejit svého partnera v diskusi pana Svobodu z míry, což se nezdařilo a z míry se vzápětí dostal sám pan Bém.
Argument druhý, totiž že se jedná o drahé vybudování technologických základů padesátipatrové budovy a že jsme zatím v patře pátém, je rovněž zajímavý. Znamená to, že dalších čtyřicet pět pater bude něco stát, pokud mají být vybudovány hodnotně. V opačném případě se vybudují patra z papundeklu a karta Pražana bude dál jen předraženou tramvajenkou. Ať tak či onak, tento projekt je zatraceně drahý špás, pane Béme.
Argument třetí, že všechny proběhlé audity shledaly vše v souladu se zákonem, je ze všech nejslabší. Jistě nikdo nepovažuje vrcholového politika za naprostého šílence, který bude balancovat na hraně zákonů. Fakt, že je vše v souladu se zákonem neznamená, že se nejedná o zcela předražený projekt.
Argument čtvrtý, počet uživatelů Opencard je okolo 350 tis. Toto na první pohled ohromující číslo nám při vydělení částkou 730 milionů Kč dává částku 2086 Kč na jednoho uživatele, který město Praha musela vynaložit. Kolik stojí dnes čipová karta? Zlomek této částky. Zbytek pokryly náklady na zatím konstrukci pěti pater té ohromující budovy. Rád bych ale věděl, která čtyři patra jsem při svém výstupu minul. Opencard mám pouze coby tramvajenku. Mimořádně mizernou tramvajenku.
Jako původně mimopražský občan jsem po příjezdu do Prahy uvažoval o zřízení karty Pražana. Roční kupon je nejvýhodnější. Jaké bylo moje zklamání nad tím, že zakoupení ročního kuponu je možné pouze mezi prvním a posledním lednem příslušného roku. Musel jsem si tedy napřed nechat vystavit papírovou tramvajenku, abych za čtyři měsíce mohl používat tu novou, elektronickou. Proč nelze zakoupit roční kupon s délkou platnosti na 365 dnů bez ohledů na kalendářní rok?
Argument pátý, využívání karty cizinci. Většina cizinců, kteří navštíví hlavní město, se zcela jistě obejde bez Opencard. Běžné bezplatné vyřízení trvá čtrnáct dnů, expresní je placené. Pochybuji, že kvůli tomu, aby cizinec krátce navštěvující Prahu mohl jít do ZOO, si půjde vyřídit za čtyři sta Kč kartu Pražana.
Argument šestý, pane Béme, oč by Pražan přišel, nebýt zavedení Opencard? Nejezdila by Pražská integrovaná doprava? Nedalo by se zaplatit u parkovacího automatu? Nemohl bych si půjčit v knihovně knihu? Nemohl bych jít do ZOO?
Jaká další výtečná kouzla máte pro nás ještě připravena?
