Zase budou volby

V květnu jsou volby do Evropského parlamentu  Rozhodneme si, kdo bude zastupovat Českou republiku na půdě EU.

Že to budou unavené, mdlé, suché a především programově prázdné volby, potvrzuje hned několik faktorů. Volební účast v posledních evropských volbách byla 18%. Lidé jsou volbami unavení a nikdo se tomu nemůže divit. Máme volby do zastupitelstev měst a obcí, Parlamentu, Senátu, krajů, do toho nám naši zákonodárci přidali přímou volbu prezidenta republiky. Člověk se vzpamatuje z jedněch voleb a hned už dostává do schránky další volební lístky. A právě volební lístky s kandidujícími subjekty do Evropského parlamentu končí nejčastěji v koši nebo v kotli. O volby do EU prostě není zájem i přes údiv komentátorů. Ti se podivují, jak je možné, že ta skvělá Evropská unie lidi nezajímá, když nás chrání před tím zlým Trumpem, Brexitem a před těmi hrůzostrašnými fake news.

Nejrůznější komentátoři, politologové a politici často žijí v uzavřeném světě Twitteru a ve své sociální bublině, kde se vše točí kolem jejich pojetí dobra a zla a kde vrcholem jejich životního štěstí je výhra proujiních sil ve volbách. Žijí mimo realitu, kterou mají zkreslenou. Ta je taková, že tři čtvrtiny lidí nějaké volby do EU nezajímají, 80% občanů nezná jméno jediného europoslance, více než polovina lidí vůbec neví, kdy ty volby vlastně jsou a jak se v nich volí. To potvrzuje řada nejen průzkumů, ale hlavně povídání si s lidmi mimo Twitter. V chlapama v hospodě, ráno v pekárně, v čekárně u doktora, v autobuse. Lidi řeší svoje vlastní problémy a starosti - z práce vyzvednout děti ze školky, nakoupit, zaplatit hypotéku, zaplatit dětem kroužek, mezitím máte v hlavě věci do práce a to, k jaké mamince o víkendu pojedete:-) Není proto divu, že normální lidi nemají čas, chuť a energii poslouchat jednoho mravokárce za druhým, jak nám tady ve vzduchu visí díky Brexitu hladomor, a proto musíme volit tak a tak, toho a toho. Ne, že by lidi politika nezajímala. Zajímá. Ale ta, ke které mají vztah a pocit, že je ovlivňuje a že oni mohou ovlivnit ji. Voliči se zajímají o to, jak starosta obce spravuje obec, ve které oni žijí. Jak vypadají silnice, kam putují daně, jakou jejich děti mají kvalitu výuky, jaké budou důchody a X desítek dalších věcí. Rozhodují se podle svého životního postavení, způsobu života, z části z přesvědčení a životní situace. Jasně, státní zaměstnanec spíše přeje levici (vyšší výběr daní, větší role státu, posilování Zákoníku práce...), kdežto například majitelka trafiky spíše přeje pravici (nižší daně, svobodnější trh, méně povinností pro živnostníka...). V komunálních volbách často rozhodují podle sympatií - Karel Vomáčka tu celý život podniká, pořádá drakiády, soutěže pro děti, za svoje postavil dětem hřiště, zařídil opravu chodníku, ale Jarda Kočka jako starosta neudělal nic, tak si zvolíme Vomáčku. Volby to jsou srozumitelné a jasně definované, známe často kandidáty, víme, co kdo udělal a neudělal, jaké hodnoty a názory zástavá každý kandidující subjekt. To se rozhodně nedá říci o volbách do Evropského parlamentu.

EU je obyčejným lidem vzdálená a po právu v drtivé většině mají pocit, že jim nic nepřináší. Teď se na mě sesypou komentáře, že díky EU máme cyklostezky, lavičky v parcích, ovoce na školách atd. Čas od času se EU povede vytvořit hodnota, která má smysl a která je prospěšná ve prospěch občanů této země. Ale přiznejme si, že v drtivé většině k nám z EU přichází jedna regulace a jedno nařízení za druhým. V našem Parlamentu se jak na běžícím pásu zvedají ruce pro 101 implementací zákonů do našeho systému správy země. Neprobíhá diskuze, zda dané nařízení z dílny EU něco přinese, zlepší kvalitu života nebo například zvýší bezpečnost našich spoluobčanů, ale hlavně to rychle schválit a do datumu XY uvést v platnost, aby neměli o nás soudruzi v Bruselu pochybnosti nebo dokonce špatné mínění. Evropská unie obyčejným lidem odebírá nesmírné množství osobní svobody. Chtějí nám zakázat nosit nejen zbraně, ale i nože do lesa. Mnozí zastánci politiky EU namítají, že strašíme lidi, šíříme fake news a "ty, ty, ty". Jasně, nepřijde úředník z Bruselu a neřekne "dle směrnice a nařízení EU mi dej svůj kvér". V tu chvíli by v členských zemích probíhala pomalu občanská válka. Nejdříve nařídili zmenšit zásobníky, pak příkážou, že můžeme mít zbraně jenom do takového a takového dostřelu, až nakonec bude nemožné mít legálně doma v nočním stolku pistoli. Totalita je plíživá, přichází pomalu a kousek po kousku nám bere naši suverenitu a naše rozhodovací pravomoci. A všechny totality mají jedno společné - sebrat lidem zbraně. Dělali to nacisti, dělali to komunisti a dělá to i EU. Opačné a nekomfortní názory označují jako "fake news". Říkají nám, jaké názory můžeme a nemůže říkat, co máme a nemáme číst, co si máme a nemáme myslet, koho máme brát vážně a kdo je jenom populista. Na západě se bojí vyslovit, že táta je muž a že máma je žena. Brutálním a agresivním způsobem nám vnucují svoje pojetí světa, bagatelizují pojmy jako rodina, tradice, národ. Komentátoři, jako například progresivní levičák Moláček, tomu tleskají a pokud někdo něco namítá, označí je za zapšklé a zlé konzervativce, kteří brání v pokroku. Lidem EU nic nepřináší, rozbíjí kdysi zdánlivě nerozbitelné, hraje si na Velkého bratra.

Stát se europoslancem není nejtěžší záležitostí, díky pramalé volební účasti stačí třeba i 70 000 hlasů a je z vás europoslanec. Zároveň je to z hlediska finančního velmi lukrativní, proto nám tu před volbami vznikají nové strany a straničky, hnutí a hnutíčka s jasným cílem: dosáhnout 5,01% a mít mandát. Jasně, jedno křeslo se dělí špatně, proto se například na koalici nedohodli Realisté a Svobodní. Vše se vždy točí kolem jednoho muže, stranu si založil pan europoslanec Telička, stranu si založil europoslanec Štětina, dokonce i Jaromír Soukup si založil svoje politické hnutí. Na druhé straně se strany a hnutí spojují, protože by každý dostal po jednom procentu a neustáli by to vnitrostranicky. Volič tak do schránky dostane volební lístky, kde má Společně pro Evropu, Naše Evropa, Vaše Evropa, Spojené síly pro Evropu, Společná Evropa, Evropa společně, Evropa Jaromíra Soukupa atd. A já se voličům nedivím, že to v půlce hodí do kotle a jdou si raději hrát s dětmi. V pořádku to není, ale nebýt "fanda do politiky" a nebýt členem strany, tak by mi to taky asi bylo šumák. A i když mám ideový problém s některými lidmi z naší kandidátní listiny, tak nám to tam hodím. Tyhle volby budou o ničem. Bohužel. EU potřebuje dát signál, že takhle tedy ne.

Mějte se hezky!