Genocida v JAR

V Jihoafrické republice denně umírají nevinní farmáři s bílou barvou kůže. Bez náhrad jim je zabavován majetek, spolu s rodinami jsou lynčováni a zabíjeni. Genocida ve 21. století. Asi jsme se nepoučili. 

Před necelým rokem (konkrétně 1. března 2018) schválil parlament v Jihoafrické republice zákon o vyvlastňování půdy bílým farmářům. Umožnil tím genocidu páchánou na základě rasové segregace, podobnou jakou zažila Evropa během řádění nacistického Německa. Rodinám bílých farmářů je nejprve zabavena půda s majetkem a následně jsou brutálním způsobem likvidováni spolu s jejich rodinami. Spoléhat na bezpečnostní složky či policejní ochranu nemohou, rasistická politická reprezentace likvidaci farmářů schvaluje a aktivně k ní nabádá, zákony ji umožňují a dávají bílým farmářům nulovou právní a bezpečnostní ochranu. V rovině obecné, tito farmáři v delším časovém horizontu bojují tak nějak za to, aby měli elementární občanské a osobní svobody. Nyní již bojují jen za holé přežití svých rodin. Rasová nenávist v plné ráži, hnus. 

Pokud někdo čekal, že civilizovaný svět vyzve Jihoafrickou republiku k zastavení genocidy, tvrdě odsoudí vraždy nevinných lidí, EU vydá prohlášení a uvalí sankce na JAR, tak se mýlil. Politici se zmohli maximálně na strohá vyjádření typu "odsuzuji násilnosti páchané v JAR". Přitom se nám EU a celý západ snaží spasit svět. Tahají do Evropy miliony nelegálních imigrantů, kteří páchají genocidu západní kultury. Neutíkají k nám před hrůzami válek, ale za štědrým sociálním systémem. Lidé se ve vlastních zemích bojí vyslovit cokoli proti migrantům, bojí se vyjít za bílého dne na ulici, přizpůsobujeme se jejich způsobu života, zabíjíme Evropu. Máme tu tisíce časovaných bomb, o kterých ani bezpečnostní a zpravodajské služby nevědí nic. Jen se čeká, jestli udeří ve Švédsku, Belgii, Anglii či například Francii. Nabízíme pomoc dospělím chlapům, kteří žijí mimo válečné oblasti a nehrozí jim žádné politické stíhání či vražda. Taháme do Evropy miliony migrantů, o kterých nevíme nic, ale pomoc bílým farmářům, na kterých je páchána genocida, těm pomoci nedokážeme? S tím ať jdou s prominutím do haj*lu. Mlčí nejen mainstreamová média a politici, ale i humanitní aktivisti, peroucí se za záchranu planety. S pěnou u úst nás poučují o tom, jak je každý druhý občan této země rasistou, že jsme národ xenofobů a že každý třetí je tady nácek. Nicméně fakt, že existuje i černý rasismus, způsobující genocidu nevinných bílých lidí, to už jim je tak nějak jedno. Nehodí se jim to do éteru. Například Amnesty International namísto tlaku na politickou reprezentaci k záchraně nevinných lidí věnuje plné úsilí k navrácení genderových studií na vysoké školy v Maďarsku. Poučujeme suverénní a demokratické státy, jak mají spravovat svoji vlastní zemi. Bojíme se o svobodu a demokracii v zemích, které nejedou v sebedestruktivní politice EU (Maďarsko, Polsko, Itálie), ale děláme, že se v JAR nic neděje? Pokrytectví. 

Můžeme se ptát, proč všichni ti spasitelé lidstva a planety mlčí. Každý rasismus je špatný a stojí jen za to nejvyšší opovržení. Prostě jen někdo zřejmě rozděluje rasismus na ten, který nevadí a na ten, proti kterému musíme bojovat. A je děsivé, že nás historie nepoučila.