Vodní stěnu ano, umývárnu ne!

Nikdo se nemůže divit, že jsem k rekonstrukci pergol na třídě ČSA extra kritický, protože… Před padesáti lety jsem i kvůli nim musel opustit svůj klukovský ráj Nové Kladno, které bylo asanováno, aby bylo místo pro hnusné paneláky.

Umíte si představit, co to bylo pro třináctiletého kluka za trauma, když ho násilně vystěhovali z rodného domu, ve kterém byl šťastný? Neumíte, protože to se musí zažít... A pokud nejste splachovací, tak si to v sobě nesete celý život. Vyrůstal jsem ve XIII. ulici, která byla později přejmenována na V. B. Třebízského – nebylo to špatné jméno, akorát se mi v první třídě blbě psalo... Ale nikdo jí tak neříkal, protože jsme byli pyšní na to, že XVI ulic našeho Nového Kladna bylo očíslováno po americku. Ta moje byla trochu napravo od staré nemocniční věže s hodinami – nevím jak dneska, ale tenkrát pravidelně odbíjely čas, takže jsem se nemohl vymlouvat, že jsem nevěděl, kolik je hodin, když jsem přišel pozdě domů, což se stávalo dost často... Také jsme byli hrdi na to, že se v naší čtvrti narodil pozdější chicagský starosta Antonín Čermák, který byl tenkrát pro nás Novokladeňáky něco jako dneska pro Hnidousáky Jarda Jágr.

Najednou střih, jako ve špatném filmu či zlém snu a... Bydlím v anonymním sterilním paneláku, kde nemám dvoreček s mohutným bezem, v jehož větvích jsem měl pozorovatelnu a kde nejsou kamarádi Petr, Michal, Zdeněk, Jirka a další, se kterými jsem řádil v údolí Vořechovky a válčil s Podprůhoňáky. Tak se nedivte, že jsem zaujatý, když se začne něco dít v místech, která mám pod kůží…

„Pětadvacet mega za opravu pergol? No to mám dost!“ řekl jsem si nevěřícně, když jsem si tu informaci přečetl. Ale čemu se divím, když máslo prý někde stojí skoro pětaosmdesát korun – ale protože ho nejím, tak mi to je jedno… A stejně lhostejně bych mohl říct: „Já pod těmi pergolami nechodím. Přestěhovali jste mě na druhý konec Kladna, tak co mi je do nich…“ Ale neřeknu to, protože na druhou stranu chci, aby to v mém rodišti vypadalo hezky – je to tak trochu schíza…

Ani mě tak nerozčililo, když jsem se dočetl, že si dělníci místo rekonstruování užívali na pergolách letní opalovačku a na vyšší pracovní stupeň přeřadili až po „interpelacích" okolobydlících všímalů. Ale že to nechalo v bohorovném klidu investora potažmo kladenský magistrát, který by měl být hlídacím psem a střežit, aby se za peníze daňových poplatníků někdo neslunil a nechytal bronz, tak z toho mě málem kleplo. Navíc se flákačů nepřímo zastal, když informoval, že rekonstrukce pergol postupuje podle schváleného harmonogramu a vše se možná stihne ještě dříve, než se předpokládalo. Tak na co si občané vlastně stěžovali? Už vidím, jak je ve stavebním deníku napsáno: Pondělí – opalování na zádech, úterý – opalování na bříšku… Ale co, těšme se, že před Vánocemi se s plnými nákupními taškami sklouzneme po fungl nové dlažbě – byla by klika, kdyby nebyla zámková.

Docela mě ale překvapila poznámka mluvčí kladenské radnice ohledně oprav zchátralých zídek. „Tam, kde měly v minulosti pouze ozdobnou funkci, je zcela zrušíme,“ vysvětluje. Ptám se, ale proč? Nenaruší se tím původní záměr architekta? A co přijde na řadu po zídkách? Že by se rodil nový architektonicky úsporný styl Kladenský rušismus? Naopak mě potěšilo, že důstojnějšího místa na jednom z opravených náměstíček mezi paneláky, se dočká pomník zmíněného novokladenského rodáka a chicagského starosty Čermáka. Je také fajn, že jednotlivá náměstíčka budou vybavena novým městským mobiliářem, plastikami a… Vodní stěnou.

A proč by ne? Voda ve fontánkách, kašnách apod. se na Kladně takřka nevyskytuje a v parných dnech v kladenských ulicích chybí možnost osvěžit se, ale… Pamětníci si určitě vzpomínají na legendární „myčku na kola“ resp. fontánu podobající se futru od dveří, která v devadesátých letech stála na místě dnešní kašny se sochou sv. Jana Nepomuckého. Úmysl to byl skvělý, ale… Všechno je o lidech. Někteří svérázní spoluobčané tuto možnost osvěžení pojali jako celotělovou koupel nebo dokonce k praní prádla a byť byla jenom pár desítek metrů od policejní služebny, tak jim nikdo nevysvětlil, že to není vhodné. Navíc tam byl ještě technický problém s odtokem vody, která loužovatěla skoro přes celou ulici. A tak nebylo divu, že keramická fontána, která se mi jinak moc líbila, jednoho dne nenápadně zmizela…

P.S. Jsem všemi deseti pro vodní stěnu, ale nechci, aby se opakovala historie... Myslím, že nikdo z obyvatel okolních domů by nechtěl mít pod okny rušnou veřejnou umývárnu. Proto se tímto obracím na „velkého bratra“, aby, až přijde čas, natočil své kamery na inkriminované místo a jeho „plavčíci" v případě potřeby zasáhli. Pravidla resp. pořádková vyhláška by měla platit pro Petra i Pavla.