S maňásky v Sovětském svazu 6 aneb Maskovaný fotbalový trénink

Kromě hraní maňáskového divadla, měl být dalším vrcholem našeho pobytu v dětském táboře Kuzněčiky fotbalový zápas sovětských pionýrů s naším „výběrem". Naše šance na vítězství byly sice mizivé, protože jich bylo „mnogo", ale...

Hlavní náplní našeho divadelního souboru, sice bylo hrát maňáskové divadlo pro sovětské dětičky v mateřských školách, ale… Když vlast zavolá, tak reprezentace se neodmítá! Jelikož opravdových fotbalistů bylo v naší výpravě zoufale málo, tak museli, ač neradi, sáhnout do řad nás divadelníků, ale…

Naše nominace však znamenala komplikace. Zejména pro určení fotbalové taktiky týmu – pojmy, jako stoper, bek či záložník, byly, pro většinu z nás, španělská vesnice. Proto bylo na tajné poradě rozhodnuto, že klíčové posty obsadí fotbalisté a komedianti budou hrát tzv. hurá fotbal aneb všichni za míčem, ale…

Bez tréninku to nešlo. Fotbalisté si vzali mičudu, my kytaru a doprovázeni našimi táborovými roztleskávačkami, jsme se odebrali na táborové hřiště. To samozřejmě neuniklo soupeřovým špionům. Abychom je zmátli, fotbalisté se zamaskovali v blízkém březovém háji a na hřišti jsme zůstali jenom my nekopové, ale...

Naše fotbalové „umění“ sovětské rozvědčíky brzy přesvědčilo, že další špionáž by byla ztráta času. Zmizeli a my se šli také natáhnout pod břízky – měli jsme z toho prču. Hrálo se a zpívalo a ti odvážnější si zapálili cigaretku.

Když nastal osudový den mezinárodního fotbalového zápasu, osazenstvo tábora obsadilo svah nad hřištěm. Nejprve byla kulturní vložka – sověti zpívali a tančili a my jsme se snažili soupeře rozhodit pohádkou O řepě.

Když jsme potom hrdě vyběhli na táborový pažit, začaly se dít věci, které chvilkami neměly s fotbalem nic společného, ale… Účel světí prostředky! Myslím, že jsme ten zápas prohráli, ale určitě nás „nespláchli“, tak jak si to původně „malovali“.

(Pokračování příště)

Autor: Luboš Chott | čtvrtek 27.8.2020 14:12 | karma článku: 11,91 | přečteno: 323x