S legionellou, je to, jako s pivem

„To mi řekni Karle, jak jsi přišel na to, že na sedmym schodě to má tu správnou teplotu?“ Zeptal se doktor Skružný a mazlivě si přitiskl lahváče k tváři. Pamatujete?

„Dlouhodobým zkoušením… Na šestym je teplý, na osmym už přechlazený.“ Odpověděl mu rozšafně řidič Pávek. Tuto legendární filmovou hlášku používám stejně rád, jako tisíce českých pivomilců. Tentokrát jsem si na ni ale nevzpomněl v souvislosti s osvěžujícím zlatavým mokem, nýbrž s fujtajblovým mikrobem legionelly. A proč právě asociace chutného nápoje a hnusné bakterie? Je to prosté…                                                             O pivu se celonárodně ví, že má ideální teplotu ze sedmého schodu a respektuje se to.  O legionelle se celosvětově ví, že se jejím bakteriím nejlépe daří ve vodě teplé dvacet až pětačtyřicet stupňů Celsia, ale nerespektuje se to… I když se ví, že při teplotě vody nad dvaasedmdesát stupňů legionella nepřežívá. Tak co s tím, aby se na nás legionella drze nepitvořila z vodovodních trubek?                                                                              Odpověď se zdá být až podezřele jednoduchá a tak z obavy, abych nebyl obviněn, že z někoho dělám blbce, odpovím raději otázkou... Nestačilo by jednou za čas prohnat vodovodními trubkami vodu teplejší než zmíněných pětačtyřicet stupňů Celsia, nebo raději ještě víc a potvora legionella by měla utrum?