Patologie patří k životu

I když se říká, že mrtvých se nemusíme bát, tak při vší úctě k zemřelým nemám téma smrti rád. A je jedno v jaké podobě…

Nedivte se mi. Jako malé robě jsem měl trauma, když mi maminka četla leporelo            O kohoutkovi a slepičce a já na vlastní vyděšené dětské oči viděl obrázek, na kterém kohoutek leží v kómatu v komoře s nohama nahoře. Sice to s ním nakonec dobře dopadlo, ale stejně… Když jsem potom o pár let později dostal ve škole za domácí úkol napsat referát o Erbenově Kytici, což je doslova jeden mord vedle druhého, tak mě z toho málem kleplo… Možná i proto nesleduji v televizi horory, kopanou a politické debaty.         Ale jsem realista a vím, že smrt k životu patří, stejně jako třeba cinkající „kapříci“ k českému fotbalu...
Šel jsem nedávno kolem patologie kladenské nemocnice – moji rodiče jí říkali mileji – komůrka. Pospíchal jsem k zubaři a kolem patologie to byla nejkratší cesta, tak jsem tam okem mrknul a… Ten pohled mě vůbec nepotěšil. Asi si teď říkáte, koho může těšit pohled na patologii… Mě ale nepotěšil neutěšený stav komůrky. „No těbůh, tady to vypadá a jak to asi teprve vypadá vevnitř…,“ řekl jsem si v duchu. Je to černý humor,
ale vím, že až ta moje chvíle nastane, tak mi bude šumafuk, že je fasáda oloupaná
nebo jestli okna netěsní, ale stejně...
Patologie není jenom pitvání zemřelých, jak jsem si donedávna myslel… Samozřejmě,
že se tu pitvá, ale tzv. zdravotní pitva se provádí pro diagnostické účely. A hlavně
je patologie naděje a pomoc nám živým… Nechci si tady na vás „tahat triko,“ nejsem doktor Cvach... Jenom jsem si ze zvědavosti našel několik informací o kladenské patologii. Zjistil jsem, že velkou většinu úkonů představuje komplexní vyšetřování veškerého biologického materiálu získaného nejen od pacientů kladenské nemocnice,
ale také od soukromých subjektů. Pod mikroskopem zkoumají často miniaturní vzorky tkání a výsledky potom pomáhají lékařům určit diagnózu a postup léčení nemocných.
To je co… Je proto bez debat, že tyto služby vyžadují jak odpovídající technické vybavení, tak i důstojné pracovní prostředí.
Nechci míchat jablka s hruškami, ale pokud bych celkový stav patologie hodnotil podle vzhledu budovy, tak ve mně příliš důstojnosti nebudí. A nejen z úcty k zemřelým...
Bylo by moc smutné, kdyby jednou lékařům, laborantkám, pomocnému personálu
či pitevním laborantům při jejich mravenčí práci vypadával elektrický proud, přestávala téct voda, padala omítka na hlavu nebo snad nedej bože pršelo do mikroskopu.

Autor: Luboš Chott | pátek 22.1.2016 1:00 | karma článku: 8,21 | přečteno: 322x