Mám chatu v Absurdistánu?

Mám starý srub, kterému podle slavné foglarovky říkám chata v jezerní kotlině. Ten kdo zná romantický meandr Berounky neboli Staré řeky mezi Zbečnem a jezem u Valenťáku v Račicích, tak ví, že nepřeháním…

Koupil ho můj děda ve třicátých létech minulého století, tedy ve zlaté době trampingu. A kromě střechy je na něm i v něm všechno původní včetně stolu a židlí podomácku vyrobených z březových kuloušů a postele atypických rozměrů, které, asi tušíte proč, říkáme velbloud… K chatě se dostaneme po kilometrové štrapáci po neudržované říční navigaci nebo se musíme převézt lodičkou přes Berounku - dvě nám už někdo ukradl... Stejným způsobem tam samozřejmě musíme dopravit nejenom proviant, ale také děti a veškerý stavební materiál nutný na opravy. Svítíme petrolejkou, pro vodu chodíme k pumpě a pivo si dáváme chladit do tůňky v potůčku. A aby romantika byla dokonalá, tak nechybí ani kadibudka neboli sucháč. Ale přes všechny vyjmenované „nedostatky" to tam prostě miluju...

Jednou jsme sekali trávu na palouku před chatou – kosou a kolem šli nějací manželští turisté. Pozdravili, zastavili se, chvíli se kochali a potom se nás udiveně zeptali: „Prosím vás, jak jste sem tu chatu dostali?“ Když jsme jim tu anabázi, se kterou jde srovnat snad jenom výstavba transsibiřské magistrály, vyprávěli, tak nevěřili…

Původním majitelem a stavitelem srubu, byl před nějakými osmdesáti lety shodou okolností otec mého kamaráda – svět je malý… Domluvil se tenkrát se sedlákem, plácli si a platil mu za užívání pozemku na samotě u lesa symbolický nájem. A ještě si mohl brát dřevo na otop. Všechno bylo „ourajd" a tak to bez problémů fungovalo i za mého dědy, táty a vlastně až donedávna, dokud úřední šiml nezařehtal…

Nevím jak vy, ale mně jakmile přijde úřední psaní, tak v něm čuju nějakou lotrandovinu… Většinou se nepletu a tak tomu bylo i v případě dopisu od vážené instituce Českých lesů, ve kterém stálo... Že se prý už v roce 1991 stala administrativní chyba, „díky“ které jsem se bezdůvodně obohatil o 2352 korun, kteréžto mám neprodleně zaplatit. Já, který si všechny povinné platby hlídá, jako oko v hlavě a dlužník? Nedivte se, že mě to přímo nas...

Co se vlastně stalo? Právním předchůdcem Lesů ČR s. p., byly v roce 1991 Středočeské státní lesy Benešov. Při předávání agendy a kontrole evidence pozemků se zjistilo, že Lesní zpráva Křivoklát eviduje mimo jiné i pozemek, na kterém stojí moje chata. Tento pozemek však není ze strany Lesů ČR ošetřen nájemní smlouvou, takže se z mé strany jedná o užívání cizí nemovitosti, podle nového občanského zákoníku o užívání bez právního důvodu. „Ale jak to, vždyť já mám přece uzavřenou letitou nájemní smlouvu se statkářem…“ divil jsem se.

Zkrátka a dobře, v zimě je venku zima a ouřednictvo Českých lesů se asi nudilo a tak šmejdilo v archivu a přišlo na to, že více než před čtvrt stoletím, byl mnou využívaný pozemek špatně zaměřen a omylem oficiálně vrácen komu neměl... Ovšem potrestán za šlendrijánskou práci nemá být odpovědný lesní ouřada, nýbrž já, třebaže jsem v té době platil řádně nájem mému domácímu. A kromě toho všeho, jsem byl Českými (pra)lesy nařčen z bezdůvodného obohacování.

P.S. Jak to dopadlo? Zatím nijak, řešíme to. Úředníci, se kterými jsem jednal, uznali, že to odporuje logice, ale to víte, paragrafy jsou zakroucené…